![]() |
Jeřabiny |
červený úsměv jeřabin
i modré rozjásané nebe
je jenom krásný léta stín –
ráno už malounko to zebe …
Jeřáb obecný je středně velký strom, 16 - 18 m vysoký, s kulatou korunou. Kůru má světle šedou, v pozdějším věku podélně rýhovanou; mladé větve jsou červenohnědé, plstnaté, později olysalé. Pupeny jsou na hrotu chlupaté. Listy jsou lichozpeřené, se 4 - 9 jařmy přisedlých lístků, ostře 1 - 2krát pilovitých.
Květenství je v přímých chocholičnatých latách. Koruna je složena z 5 korunních plátků, asi 4 - 5 mm dlouhých, okrouhlých. Tyčinky v počtu 20 jsou tak dlouhé jako korunní plátky. Plod je červená malvice se 3 semeny. Kvete od konce května do poloviny července.
Výskyt: Má 2 poddruhy: subsp. aucuparia patří k subalpinsko-arktickým evropským typům a je u nás rozšířen od nížin až po horní hranici lesa. Druhý subsp. glabrata (W. et Gr.) Hayek roste od horní hranice lesa výše, a to zejména v kosodřevinovém stupni. První poddruh je přítomný skoro v každém jehličnatém lese, hlavně v jedlových smrčinách a smrčinách, kde v podrostu vyrůstá velmi pomalu. Uplatní se jen tehdy, je-li stromový porost vyvrácen, pak však často roste v souvislých porostech, které jsou potlačeny, až znovu doroste další generace smrku. Tyto téměř uzavřené porosty vytvářejí dočasné lesní fytocenózy, velmi důležité z hlediska ochrany půdy před zatravněním.
Využití: Je odolný vůči plynovým emisím v ovzduší a proto se hodí k vysazování kolem cest, do městských parků apod. Semena plodů obsahují mandlový olej a glykosid amygdalin. Seveřané připravují z plodů divokého jeřábu a z jeho kultivarů ocet a lihové nápoje.
Zajímavost: Obsah kyseliny parasorbinové v plodech zabraňuje klíčení semen; v přírodě vyklíčí semena poté, když prošla zažívacím traktem ptáků (nejčastěji drozdovití). Při umělém výsevu musí předcházet speciální příprava (stratifikace), spočívající ve střídavém uložení ve vrstvách mezi piliny, písek, jehličí apod.
![]() |
Strom jeřábu |
Živí ptactvo i zvěř a ve všech ohledech přispívá k ekologické lesní rovnováze. Díky své velké mrazuvzdornosti a celkové nenáročnosti je také využíván při zalesňování chudých půd či rekultivaci. Stále častěji je také používán jako příměs do nově zakládaných remízků či slouží k výsadbě do stromořadí podél komunikací od nížin až do horských oblastí.