Stránky

Léčivé rostliny bylinky sběr a použití Hluchavka bílá

Hluchavka bílá
Hluchavka bílá

Sbíranou částí je květ (Flos lamii albi), pro koupele je možno využít i celou nať (Herba lamii albi). Květ se vytrhává za suchého počasí v květnu až září a suší se co možná nejrychleji ve stínu nebo uměle při teplotách do 40 °C. Usušená droga snadno vlhne a hnědne, čímž se stává nepoužitelnou.

Obsahuje slizovité látky, katechinové třísloviny, cholin, silice, alkaloid stachydrin, flavonoidy, biogenní aminy, aponin, organické kyseliny a glykosid, v nati je méně účinných látek, navíc však obsahuje minerály a stopové prvky.
Hluchavka snižuje místní dráždivost a působí jako mírně svíravý prostředek. Saponiny usnadňují uvolňování hlenů, droga má také účinky protizánětlivé, močopudné, uklidňující, vytváří ochranný povlak na sliznicích dýchacího a trávicího ústrojí. 
Hlavní oblastí použití je dle J.A.Zentricha gynekologie, pomáhá při bílém výtoku a nepravidelné menstruaci a zároveň zklidňuje, což je při těchto obtížích důležité. Hluchavka také upravuje střevní činnost a ve směsi s kopřivou působí jako antiastmatikum. Sedací koupel z celé rostliny napomáhá při svrašťování ledvin a při křečovitých bolestech dělohy. Při vředech a křečových žilách se osvědčila náplast z vyvařené nati. Kombinací pití hluchavkového vývaru a zevních obkladů lze příznivě ovlivnit některá onemocnění sleziny.
Nálev se připravuje z jedné čajové lžičky drogy přelité 200 ml vroucí vody. Na sedací koupel se použije 20 až 30 celých rostlin, z nichž se připraví 3 l nálevu, který se vlije do koupele.

Hluchavka v Českém herbáři z roku 1899:

Hluchavka (Lamium) má přímé, 1—2 st. vysoké čtyřhranné lodyhy, roste v lesích, plotech, houštinách; rozeznává se několik druhů, z nichž hlavnější jsou: bílá (L. album) a plamatá (skvrnatá, L. maculatum); prvnější má květy bílé, druhá pak červené. Rostliny té užívá se jako léku proti katarrhu, a bere se zvláště květ k této potřebě; nať potřebuje se za lék proti bělotoku.

Odvar nati také proti záškrtu a voleti se užívá.