 |
| Bez černý plody |
Tento léčivý, od pradávna uctívaný keř nesl názvy psí bez, smradlavý bez, psí víno, smradlavka, zebrový květ, kobzinky, bzinčí, habzina, jidášovy uši, kozíček, bezinky, černobez.
V bezovém keři prý sídlí duch, který se velice zlobí na každého, kdo touží některou část z jeho keře – která je zakletým pokladem – vzít.
A proto by měl každý, kdo touží natrhati sobě bezových květů, či plodů, před keřem smeknout či pokleknout, aby si bezového ducha udobřil.
V keřích bezu žijí i bůžkové, kteří opatrují nejen stavení ale i jeho obyvatele.
Proto se v minulých letech bezy vysazovaly kolem hospodářských budov, aby byl dobytek zdráv a ochráněn před zlými duchy. A nejen to. Tam, kde rostl u stavení, hospodář měl jistotu, že i zlo je pod kontrolou. Ďábel, který sedával pod keřem, byl jeho kouzelnou mocí zbaven síly.
Bezovou kouzelnickou hůlku a píšťalu vlastnil prý každý čaroděj, jejím zvukem dokázal o půlnoci přivolat mocné síly z podsvětí.
Pokácet takový mocný keř a znesvářit si duchy se jen tak nikdo neodvážil. Před pokácením bezu probíhal obřad zaříkání, aby bůžkové měli dostatek času odstěhovat se do jiného keře.