NEJVĚTŠÍ DEMONSTRACE ZA POSLEDNÍCH 20 LET?

Demonstrace Petrohrad - pro illustraci děje 
Milion chvilek pro demokracii!

 NEJVĚTŠÍ DEMONSTRACE ZA POSLEDNÍCH 20 LET? ‼️

Podle výškových fotografií to vypadá, že to v úterý byla největší demonstrace za posledních 20 let!

Také v roce 2012 zaplnily masové protesty Václavák. Říká se o nich, že protestovalo 120 tisíc lidí.
Letecké fotografie, které umožňují srovnání, však ukazují, že úterní protest za nezávislost justice byl minimálně o 1/3 větší. V tom případě jsou dvě možnosti. Buď nás v úterý bylo více než 150 tisíc, nebo v roce 2012 protestovalo nějakých 40 tisíc lidí.Kde se tedy vzalo číslo 120 tisíc? Hned na začátku akce ho ohlásili sami odboráři. Policie pak korigovala odhad na 80-90 tisíc, ale nikdo si tehdy netroufl odhad snížit na třetinu. Média pak tyto odhady bez přezkoumávání přebrala.Tím nechceme nijak snižovat váhu protestů z roku 2012. Pokud desítky tisíc lidí zaplní náměstí, má to vždycky obrovskou váhu - a je třeba to vážně brát! V roce 2012 také nikoho nenapadlo obvinit protestující, že popírají výsledky demokratických voleb.
 Na nesouhlas s kroky vlády měli lidé plné právo.

 Pokud někdo doloží výškové fotografie plnějšího náměstí z roku 2012, rádi uznáme svůj omyl. Nám se však lepší výškové fotografie dohledat nepodařilo.A pokud by někdo věděl o výškových fotografiích protestů z roku 1999 (Děkujeme, odejděte) a 2000 (Televizní krize), budeme moc rádi za srovnání. O těchto protestech se také říká, že se jich zúčastnilo 100 tisíc lidí. Na webu jsme však žádné pořádné fotky nenašli. (Kolik těchto protestů vlastně celkem bylo?)Nechceme dělat ramena a tvrdit, že to byl v úterý největší protest od revoluce. Sami podsazujeme číslo, které udává policie (70 000) o deset tisíc. Jen chceme ukázat, že se v různých dobách měřily protesty různým metrem. Vyzýváme proto novináře, aby tyto nejasnosti objasnili.Zároveň chceme oznámit, že v úterý 4/6 se pokusíme významně posílit zvukové zabezpečení demonstrace. Tolik lidí jsme tentokrát prostě nečekali a v dolní části Václaváku už proto bylo špatně slyšet. Je možné, že s posíleným zvukem skutečně pokoříme 4. června stotisícovou hranici a zaplníme Václavák celý.

Podaří se to? To záleží na každém z nás. Tisíce lidí kvůli tomu vynakládají své úsilí - roznášejí letáky, zvou přátele osobně i elektronicky, přijedou 200 kilometrů. Stále více lidem totiž dochází trpělivost. Je jasné, že prostě nesmíme přijímat nepřijatelné. Obzvlášť teď, když se věci začínají skutečně lámat.

Díky Vám všem! Pozvěte přátele na VÁCLAVÁK: https://www.facebook.com/events/562674400806178/     Díky!

Stromková azalka

Azalka stromková
Azalka je květina, které sice snese i přímé sluneční světlo, nicméně až ve chvíli, kdy je na něj navyklá. Teď na jaře a v létě se nebojte posadit ji na balkon, na terasu nebo zahradu, aby si na přímé slunce postupně zvykla, začněte ale na zastíněném místě. V ostatních měsících jí jasné světlo dopřávejte také, pozor ale, mělo by být spíše rozptýlené.

NEZAPOMÍNEJTE NA DOSTATEK VLÁHY 

Azalka má ráda vodu, kterou jí proto dopřávejte klidně každý den, kořeny by totiž neměly nikdy přeschnout. Nezapomínejte ani na pravidelné postřikování listů. Malou spršku jí v teplejších měsících dopřávejte každé ráno.V zimě rostlina tolik vody nepotřebuje, proto s nástupem chladnějších měsíců zálivku omezte. Azalce prospívá měkká voda, která neobsahuje vápník, pozor proto na to, co vám doma teče z kohoutku. Azalka potřebuje spíše dešťovou nebo alespoň odstátou voda. Příliš tvrdá voda způsobí, že rostlince zežloutnou listy.

SPRÁVNÁ PŮDA I TEPLOTA 

Co se týče toho správného substrátu, poptejte se v květinářství nebo v zahradnictví, mnohdy by vám měli nabídnout substrát přesně pro tento typ rostliny. Ideálně by se měl skládat ze čtyř hmot ve stejném poměru – z rašeliny, jehličnaté zeminy, humusu a písku. Taková půda je pro azalku ideální především i proto, že je lehká, propustná, ale i bohatá na živiny.

Azalka je keřík, kterému svědčí chladnější teploty v létě jí nevadí chladné noci na balkoně nebo terase, na podzim a v zimě snese i pouhých 10 °C,

Krutihlav obecný. Hnízdění a péče o mladé, potrava a lov. Ohrožený druh.

Krutihlav obecný

Krutihlav je jako jediný z datlovitých tažný.


Naši ptáci zimují v Africe mezi Saharou a rovníkem a ojediněle také ve Středomoří. Na zimoviště táhnou koncem srpna a začátkem září především jižním a jihozápadním směrem. Středozemní moře oblétají přes Pyrenejský a Balkánský poloostrov, částečně pak přes Itálii a Maltu (Cepák et al., 2008). Do střední Evropy se vracejí většinou v první polovině dubna. Díky krycímu zbarvení je krutihlav velice nenápadný pták, který se v přírodě obtížně hledá. Velikostí připomíná vrabce, ale je delší a celkově šedohnědý. Svrchní část těla je hnědě popelavá s náznakem vlnek a tmavších a světlejších skvrnek, spodina těla je bílá s řídkými tříhrannými skvrnami. Hrdlo je bledě žluté, příčně proužkované, za okem se táhne tmavá páska. Na rozdíl od datlovitých nešplhá po kmeni a potravu nevyklovává ze dřeva. Často sedí podélně na silnějších větvích a zjara ho prozradí hlas připomínající opakované naříkavé kje-kje-kje …Kroužkovatelům je známo neobvyklé chování chyceného ptáka, které může nezkušeného člověka i polekat. Krutihlav protáhne celé tělo včetně krku, čepýří peří na hlavě, roztahuje ocas, oči má přimhouřené a velice pomalu otáčí hlavou napřed na jednu a pak na druhou stranu. Skoro by se zdálo, že tak otočí hlavu několikrát dokola. Z živého ptáka se tak stává podivná mechanicky se pohybující hračka.

Hnízdění a péče o mláďata

Páry jsou tvořeny u krutihlava hned po příletu ze zimoviště. Následuje výběr hnízdní dutiny, při které není přesně známa role samce a samice. Tok je složitý a provází ho rituál, kdy samec čepýří peří na hlavě, otáčí pomalu hlavu, otvírá zobák a ozývá se, samice pak dává najevo své rozčilení přikrčeným postojem, spuštěnými křídly a podivnými rychlými pohyby. Hnízdo bývá umístěno na stromech v přirozených dutinách po vyhnilých větvích nebo v puklinách, případně v dutinách vydlabaných strakapoudem velkým, datlem nebo žlunou zelenou.

Vejce jsou snášena od půlky května v jednodenních intervalech přímo na dno hnízdní dutiny bez jakékoli výstelky. Známé jsou případy, kdy krutihlav obsadí dutinu s cizí snůškou, kterou zničí. Vejce jsou čistě bílá, bývá jich nejčastěji 8–11 a sezení začíná těsně před ukončením snůšky. Po dobu 12–14 dnů se na nich střídají oba rodiče. Při sezení se nedají vyrušit. Když se k nim přiblíží vetřelec, syčí, kroutí hlavou a zvedají peří na temeni.
Krutihlav
Mláďata se líhnou současně a krmena jsou po následující tři týdny. Vyvedena jsou až jako vzletná a následně jsou ještě jeden až dva týdny dokrmována. Krutihlavi hnízdí jen jednou v roce a pohlavní dospělosti dosahují v 2. kalendářním roce života (Hudec a kol., 2005).

Význam a potrava

Krutihlav se často pohybuje po obnažené zemi s nízkou vegetací, kde hledá mravence. Jejich larvy i dospělí mravenci mohou být někdy výhradním druhem potravy krutihlava. Popis jejich lovu je uveden už v publikaci z roku 1895: „Zvláštního tvaru jest jazyk daleko vyplazitelný, který jest vzadu okrouhlý a červovitý a vybíhá v rohovitou špičku. Jest přiměřen potravě ptáka tohoto, jež záleží hlavně v mravencích; těch totiž nechytá zobákem, nýbrž na jazyk, jejž za tím účelem strká do děr, ve kterých jsou mravenci, a když podrážděný hmyz zakousne se do domnělého červa nebo uvázne na lepkavém hlenu, polyká jej.“ Krutihlav může lovit i brouky, dvoukřídlé, pavoukovce nebo i hlemýždě. Ani s přihlédnutím k jeho trofické specializaci nelze krutihlava označit jako škodlivého. Naopak. Vzhledem k tomu, že se jedná o silně ohrožený druh, by se měl chránit všemi dostupnými prostředky.

iRozhlas.cz

Červenka obecná, Fotografujte, Kouzelná zahrada, Naše zahrady, Ornitologie, Procházky přírodou, Příroda a zahrada, Ptáci na zahradě

Červenka obecná
Barva těla je olivově hnědá, spodina světlejší s nápadnou rezavočervenou náprsenkou. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladým ptákům chybí červená náprsenka, na těle mají nevýrazné skvrnění.

  Vyskytuje se v lesích všeho druhu (hlavně v lesích s bohatším podrostem), dále v remízcích, větších porostech křovin a ve sterších parcích a zahradách. Hnízdo je většinou na zemi nebo v zemních polodutinách, staví ho pouze samice. Hnízdí 2x do roka, od začátku dubna do července snáší většinou 4-7 vajec. Sedí pouze samice 13-14 dní, samec ji po celou dobu krmí.

Ve hnízdě mláďata setrvávají 13-15 dní, dalších asi 8 dní jsou rodiči krmena i po vyvedení. Pohlavně dospívají ve 2. roce, nejvyšší věk je téměř 13 let. Potravu tvoří převážně drobní bezobratlí, v létě a na podzim i různé bobule a plody rostlin.

VODOUŠ ŠEDÝ. Skřivani otužilci. Jaro a návrat stěhovavých ptáků

Vodouš šedý

Na Moravu přilétá „jaro“, v kraji je slyšet špačky a drozdy, přistávají i husy


Ornitologové už pozorují slabé náznaky blížícího se jara - do kraje se vrací někteří stěhovaví ptáci. Lidé zahlédli holuba hřivnáče i čejku chocholatou.

Ta se na zimu létá ohřát do Španělska a Itálie. Občas si už "vrzne" i drozd zpěvný, špaček nebo skřivan, ale ornitologové si nejsou jistí, jestli to v tomto případě nejsou jedinci, kteří na zimu zůstali doma. Někteří ptáci těchto druhů totiž někdy neodlétají a ornitologové takovým odvážlivcům říkají otužilci. "Viděl jsem už na poli asi osmdesát skřivanů, ale těžko říci, jestli to právě nejsou ti, kteří tady zimovali," potvrdil brněnský ornitolog Karel Hudec a dodal, že radostnější zprávy budou možná mít v jižnějších částech kraje.

Vracejí se i skřivani a špačci.
"Kamarád mi právě poslal zprávu, že už táhnou skřivani lesní," řekl ve středu zoolog z Mikulova Petr Macháček a dodal, že i z jiných zdrojů má zprávy, že se vracejí nejen skřivani, ale i špačci."Není jich však zatím mnoho, masově sem ještě nepřilétají," upozornil. Že se v ptačí říši schyluje k tahu do hnízdišť, je však už znát i na Novomlýnských nádržích. Na noc se k nim podle odhadu ornitologů už stahuje na dvacet tisíc husí, zatímco v lednu jich tady byla asi čtvrtina.

Některé druhy tam i hnízdí, například husy polní se však stahují i z jihu a chystají se odletět do hnízdišť ve Skandinávských zemích.
"U rybníků ve Velešovicích jsem viděl čejku chocholatou a po polích létají holubi hřivnáči," potvrzuje přílet prvních navrátilců i do dalších oblastí kraje rousínovský ornitolog Jan Bart.

Meteorologové se však drží při zemi a příchod jara zatím neavizují. Podle jejich měsíční předpovědi by ještě mohlo sněžit a teplota v noci klesnout i na minus devět stupňů.

Zdroj: iDnes.cz (Brno a jižní Morava)

Kopřiva, Bylinky, Lékař a bylinky, Kuchyně, Kosmetika, čaj, Rady a tipy, Člověk a Nemoc, Jarní kytičky, Naše zahrady

Kopřiva
Kopřiva je známá především jako otravný plevel. Kopřiva ale není pouze plevel, je také léčivou bylinkou.

Během března a počátkem dubna můžeme sbírat mladé listy kopřivy. Najdeme v nich vitamín C, vitamíny skupiny B, chlorofyl, třísloviny, vápník, železo, hořčík, draslík, fosfor, bílkoviny a další zdraví prospěšné látky.
Kopřiva patří mezi bylinky se silnými detoxikačními účinky. Disponuje také antirevmatickými, antiseptickými i antivirovými účinky. Čaj z listů kopřiv je účinným prostředkem proti kašli. Kopřiva rovněž snižuje hladinu glukózy v krvi, což ocení diabetici.

Čaj z listů kopřiv nám může posloužit k detoxikaci těla i oživení metabolismu. Připravíme jej zalitím dvou lžiček pokrájených kopřiv 250 ml vody. Směs necháme přejít varem, potom ji odstavíme a  zhruba 10 minut louhujeme. Scedíme a popíjíme.
Účinným pomocníkem proti jarní únavě je šťáva z mladých vrcholků kopřiv. Vrcholky mladých kopřiv omyjeme a rozmixujeme. Šťávu přecedíme, dochutíme šťávou z citronu a zředíme vodou v poměru 1:1. Získáme osvěžující nápoj, nabitý zdraví prospěšnými látkami.
Bylinkový čaj

Mladé listy kopřivy můžeme použít také v kuchyni nejen do nádivek, ale také do noků, těstovin, omelet či bramboráků. Mladé listy se hodí také do zeleninových salátů. Chceme-li konzumovat syrové lístky kopřivy, je třeba nejprve je spařit.

 Spaření zneškodní jejich žahavé chloupky.

Mladé listy kopřivy můžeme použít všude tam, kde používáme špenát, dokonce si z nich můžeme připravit chutnou polévku.

 Kopřiva má své využití i v kosmetice. Odvar z listů kopřiv vrací nejen lesk tmavým vlasům a dává tmavší barvu světlejším vlasům. Může nám pomoci také proti padání vlasů. Jako prostředek proti padání vlasů nám může posloužit také tinktura z kopřiv.

 Tinkturu připravíme zalitím dvou polévkových lžic čerstvých listů kopřivy 5 polévkovými lžícemi lihu. Směs postavíme na jeden až dva týdny v uzavřené nádobě na slunné místo. Potom přecedíme, zředíme 250 ml převařené vody a masírujeme jí pokožku hlavy.

Hledáte ten svůj příběh? Je tady!

aktivity radosti a milování života Andělská trumpeta Android APORT Arnika Azalky Babí léto Baby - Blackbird Barevné nadělení Bělotrn modrý Beruška Bez černý Bílý kůň Blatouch Bledule Bledule jarní Bombus terrestris Borelióza Borůvka kamčatská Boticelli Boží Muka Brhlík Brkoslav severní Brugmansie Brusinky Bříza Budníček menší Bukáček malý Bukvice lékařská Bylinky Cardinal Cesty Cibuloviny čaj Čaj z levandule Čáp černý čáp na hnízdě Čápi Čas lásek čápů Čas lásek jelenů Čekanka Červenka Česnek Čížek žlutý Člověk a Nemoc Čmeláci Demonstrace Deprivace Devětsil Digitalis purpurea Divizna Divočáci Dlask Dlouhozobka svízelová Dobromysl obecná Dravci Drozd kvíčala Drozd zpěvný Drvodělka Duch v bezovém keři Durman Dýně Echinacea Fauna Flora Flowers Show Fotografie Fotografujte Fuchsie Ginkgo Biloba Heřmánek Historie Hlaváček jarní Hloh Hluchavka Hmyz Hnízdění Holub hřivnáč HORTENZIE Hořec Houby Hrad Litice nad Orlicí Hrušeň Humor a vtipy Husy na řece Hýl obecný Chalupy Chitalpa Chocholouš CHRPA Ibišek Indičtí běžci Instinkty a pudy Jablka Jahodník obecný Jahody Jarní kytičky Jarní slunce Jaro Jasmín Jaterník podléška Ječmen Jedlý kaštan Jeřáb obecný Jeřabiny Jezírko Jezírko zahradní Jirnice Jírovec Jiřiny Jitrocel Jitrocel sirup Kachny Kaktus Kalina Kalisie voňavá Kalous Káně Karkade Kaštan Kobylka luční kolorit koniklec Konipas bílý KONIPAS HORSKÝ Konopí Konopice Konopka obecná Konvalinka Kopretiny Kopřiva Kořen Koření Kos Kosí hnízdo Kosmetika Kouzelná zahrada Kozy Krahujec Krajina Krakonošovo Králíček obecný Krmení mladých Krmítko Krmítko na zahradě Krokus jarní a žlutý Krutihlav obecný Křen KŘIVKA obecná Kuchyně Kulatý bodlák Kůň Květa Fialová Květy Květy kostivalu lékařského KYNOLOGIE Kytičky Labutě péče o mladé Láska Lásko bože lásko Léčivé rostliny Ledňáček Lékař a bylinky Lékařství Léto Levandule Levandulová koupel Libavka Libeček Life et Google Likér Lilie Liliovník tulipánokvětý Linduška lesní Lípa Lipový květ Liriodendron tulipifera Liška a dívka Lnice alpská (Linaria alpina) LOV Maceška Maliny Maralí kořen Máta Mateřídouška Mateřství a péče o potomstvo Mating Mayodendron igneum Medicina Meduňka Město kvete Milování světu vládne Mišpule obecná Mlok Mlynařík dlouhoocasý Mobilní fotografie Mor prasat Motiv domova Motivační základní emoce Motýli Mračňák-Abutilon Muchomůrky bílé (Milan Hlavsa) Muchovník Mydlice lékařská Namlouvání Námluvy Náprstník červený Naše zahrady Netýkavka konžská (papoušková květina) Nootropika a kognitiva O Sněhurce odstřel Omeleta Oregano Orchideje Ornitologie Ovoce Pampeliška Papriky Parky Páření Čmelák královna Pařeniště Pěnice černohlavá Pěnice podkřovní Pěnice slavíková Penízovka sametonohá Pěnkava obecná Perský kocourek PES NA ZAHRADĚ Petrklíč Pilát lékařský Plicník lékařský Počítáme jaro Podběl lékařský Podravka Podzim Pohádka Pohádková zahrada Polévky Popenec Popínavé (pnoucí) růže Poslové jara Poštolka obecná Poznáte je? Práce na zahradě Prevence Procházky přírodou Prvosenka jarní Předivka zhoubná Přikrmování ptáků Přináší čáp štěstí? Příprava na zimu Příroda Příroda a zahrada Psychopatie Ptáci Ptáci na zahradě Ptačí koncert Ptačí zpěv Ptačinec Pustoryl Radost a uspokojení Rady a tipy Rákosník Rakytník řešetlákový Ráno Recepty Rehek zahradní Relaxujeme Repelent Rododendrony Ropuchy Rozmarýn Růže Růže pro domácí pěstování Růže výsadba řez množení Rybíz rychlá večeře Rýmovník Řebříček obecný Řepík lékařský Řimbaba Sadba Salamander Samsung Sasanka - Anemone Sasanka hajní Sázení a množení Sedmikrásky Sirup Skalka Skokani Slavík obecný Sléz lesní Slimáci Slípka zelenonohá Slunéčko sedmitečné Slunečnice Sněženky Snídaně Sojka Sovy Stehlík Strakapoud Strnad Stromy a keře Studna sv.Martin Svazenka Světlík lékařský SÝKORA MODŘINKA Cyanistes caeruleus Sýkorka modřinka Sýkorka uhelníček Sýkorky Šafrán (Crocus sativus) Šalvěj Šípky Škůdci Šoupálek dlouhoprstý špaček Štětka lesní Talovín zimní Trubačovité Třapatka nachová Třapatka srstnatá neboli rudbekia Třezalka Ťuhýk obecný Ťuhýk šedý Tulipány U křížku Umění Úvod do stránky V lese Václavské náměstí Vaříme doma Včely Velikonoční pomlázka Verše Veverka Veverka černá Videa o zahradě Víno Violka vonná-fialka Vivaldi Vlaštovičník Vlaštovka Vlčí máky Vlha pestrá Voda Vodouš šedý Volavka Vrabec domácí vrabec polní Vratič Vtipy humor Vysoká Zahrada ticha Zahradní nábytek Zahrady Zánět močových cest Zátiší Zazimování Zběhovec Zdraví Zelené pláně Zelenina Zima Zimolez Zlatý déšť zvonek zelený Zvonohlík zahradní Žáby Živé sekačky

Oblíbené příspěvky

Vybraný příspěvek

Sele prasete divokého v lese. Tam je to dobře. Je všežravec a zahradu vám rád zryje do hloubky...

NARODÍ SE BRZY NA JAŘE, V PODSTATĚ KDYKOLIV I V ZIMĚ Milé zvíře, chytré dá se ochočit jako pes. Miluje společnost a kozí mléko...