Krokusy plné včeliček

Krokusy plné včeliček

STRAKAPOUD. Práce na zahradě, Ptáci na zahradě, Strakapoud, Příroda a zahrada

Strakapoud

Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)

Je nejvýše 22 cm dlouhý, s rozpětím křídel 35 cm, nachází se mezi svým velkým a malým „bratrem“. Je vzácnější než strakapoud velký, vyžaduje staré, částečně již odumírající stromy, které se vyskytují především v přirozených lesích. U nás patří k ohroženým druhům, žije například v lužních lesích, ale spatřen byl i na území Prahy. Většinu času tráví vysoko v korunách stromů. Na jaře hlasitě bubnuje na větve. Může se dožít až 10 let.

Potrava: Na stromech hledá a z kůry vybírá hmyz, chytá mravence, pojídá semena stromů a někdy olizuje vytékající mízu. Hnízdění: Hnízdo si vytesává v odumřelých větvích stromů, samička do něj mezi květnem a červencem snáší 4–7 vajíček.

SLIMÁCI A KACHNY. Kachny, Slimáci, Indičtí běžci, Škůdci, Práce na zahradě

Kachničky indičtí běžci

Na naší zahradě jsme na zneškodnění slimáků 

vyzkoušeli téměř všechno – piliny, skořápky kolem rostlin, pivní pasti, Vanish pelety, ohrady proti slimákům, sběr, polití vroucí vodou, solné pasti, zeminy se solí, hlístice a další, ale jednoznačně v jeho likvidaci vedou indičtí běžci.

Je však nutné si uvědomit, že to nějakou dobu trvá a chce to trpělivost. Nemůžeme si myslet, že domů přivezeme běžce a vyděšená kachna se bude po hlavě vrhat na slimáky. Kachna si musí doma zvyknout, seznámit se s okolím a teprve pak se bude pouštět dál do zahrady. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že trvá zhruba rok a půl než indičtí běžci na ploše cca 2 500 metrů čtverečních zvládnou pozřít všechna vývojová stádia slimáků a teprve druhým rokem jsem na zahradě nepotkal jediného slizkého tvora.
Pokud se je běžci naučí přijímat, pak po slimácích doslova „jdou", hlavně po jejich menších jedincích a stejně tak si pochutnávají na jejich vajíčkách, která šmejdícími zobáky najdou všude. Po dešti se přímo ženou do trávy, do záhonů a na místa, kde se plzáci vyskytují a s obrovským apetitem si na nich pochutnávají. Slimák je pro ně nejen pochoutkou ale i stravou bohatou na bílkoviny.

Při požírání plzáků španělských je nutné běžcům umožnit přístup k vodě, protože každé sousto zapíjejí, ostatně jako všechny kachny. A nezapít slimáka? To by asi dokázal málokdo.

Ilustrační obrázek divokých kachniček v letu

Navíc se v poslední době objevují zprávy, že se indický běžec po takovém slizkém soustu udusil. Včas se nenapil...Při silné invazi slimáků nemůžeme všechno nechávat jen na kachnách. Je nutné často sekat trávu, běžci se do vysoké trávy neradi pouštějí a slimáky zde určitě sami nezlikvidují, odstraňovat stará prkna, trámky položené u zdi, placaté kameny, prostě zahradu a její okolí udržovat v pořádku a uklízet všechno, pod čím by se slimáci schovali či kladli vajíčka.

Kromě indických běžců je predátorem těchto plzáků také třeba kachna čárkovaná, slepýš, ježek, drozdovití pěvci, žáby a další. Jim však musíme poskytnout prostor pro život v zahradě – tůňku, roští, kompost a další zákoutí. 

Proto bychom neměli zahradu budovat jako sterilní kout s u země sekaným pažitem, ale spíše jako místo pro život v souladu s přírodou.

My lidé jsme totiž její součástí, ne naopak!

Zahradní jezírko #Jezírko, Jezírko zahradní, Motivační základní emoce, Naše zahrady, Pohádková zahrada, Radost a uspokojení, Rady a tipy

Zahradní jezírko

#Štítky: Jezírko, Jezírko zahradní, Motivační základní emoce, Naše zahrady, Pohádková zahrada, Radost a uspokojení, Rady a tipy

Zbytky trávy a další organický odpad využijte na kompost – začátek jara je ideální doba k jeho založení. #Jaro, Jarní slunce, Práce na zahradě, Stromy a keře, aktivity radosti a milování života

Jarní cvrkot s kolečkem

Bude-li dost teplo, už se můžete pustit do prvních prací na zahradě. 

 1) Příprava stromů: Ke konci zimy nastává ideální čas na řez ovocných i okrasných stromů a keřů. Prostříháním větví dáte stromům novou energie, aby na jaře mohly skvěle vykvést. Se samotnými řezy, při nichž se odstraňují staré větve, počkejte až na jaře, teď byste jim tím spíš mohli uškodit. Můžete také začít s postřikem. V tuto dobu je ideální začít s nasazením chemického postřiku proti mšicím, obalečům a plošticím.

2) Příprava záhonů: Už teď se dají připravit záhony. Ztvrdlá a sesedlá půda potřebuje prokypřit, jinak vám v ní nic nevzklíčí. Zryjte záhony a půdu pak pohnojte organickými hnojivy – například kompostem máte-li ho k dispozici. Samozřejmě musíte počkat, než půda rozmrzne. Na menší ploše si vystačíte s rýčem....

3) Příprava rostlin: Některé rostliny už můžete zasít. Týká se to především rychle rostoucích trvalek. Aby vám vykvetly už letos, potřebují vysít co nejdříve. Obdobně byste měli postupovat i záhonových rostlin, které déle klíčí. Máme tím na mysli především rostlinky jako je šalvěj nebo netýkavka.

4) Příprava trávníku: Trávník potřebuje na jaře hodně ozdravit. Hned jak sleze sníh a teploty nebudou po nulou, trávník posekejte. Pracujte s výše nastavenou lištou a posečené trávy se co nejrychleji zbavte. Jarnímu trávníku velmi pomůže, když ho zbavíte všech zbytků odumřelých rostlin, plevele a mechů.

Nejprve odstraníte špatnou trávu a odstraníte tak nepropustnou vrstvu, která brání trávníku v růstu. Zbytky trávy a další organický odpad využijte na kompost – začátek jara je ideální doba k jeho založení.

#Jaro, Jarní slunce, Práce na zahradě, Stromy a keře, aktivity radosti a milování života, 

Červenka obecná. Červenka, Krmítko na zahradě, Fotografujte, Naše zahrady, Práce na zahradě, Ptáci na zahradě

Červenka obecná

Menší než vrabec, vrch těla je olivově hnědý, spodina světlejší
s nápadnou rezavočervenou náprsenkou.

 Obě pohlaví jsou zbarvena stejně,
mladým ptákům chybí červená náprsenka, na těle mají nevýrazné skvrnění.

Vyskytuje se v lesích všeho druhu (hlavně v lesích s bohatším podrostem), dále v remízcích, větších porostech křovin a ve starších parcích a zahradách. Hnízdo je většinou na zemi nebo v zemních polodutinách, staví ho pouze samice.

Hnízdí 2x do roka, od začátku dubna do července snáší většinou 4-7 vajec. Sedí pouze samice 13-14 dní, samec ji po celou dobu krmí. Ve hnízdě mláďata setrvávají 13-15 dní, dalších asi 8 dní jsou rodiči krmena i po vyvedení. Pohlavně dospívají ve 2. roce, nejvyšší věk je téměř 13 let. Potravu tvoří převážně drobní bezobratlí, v létě a na podzim i různé bobule a plody rostlin.

Obývá většinu Evropy od Irska přes Ural až do západní Sibiře. Jižní hranice rozšíření probíhá od severozápadní Afriky do Malé Asie. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie.

Denisova zahrada. Rákosník obecný

Rákosník obecný (Denisova zahrada)

Muchovník - pěstování, recept na likér a víno Muchovník je druh indiánského bobulovitého ovoce. Výborné modročervené plody chutí podobné borůvkám a jeřabinám

Muchovník

Hezký, ale zároveň užitečný keř svými jedlými plody, na nichž si kromě člověka pochutnají i ptáci. 

Muchovníků je vícero druhů. Nejznámější jsou u nás muchovník lamarkův, kanadský, olšolistý a oválný (vejčitý).
 Pocházejí ze Severní Ameriky, jen muchovník oválný je evropský druh. Vzrůstem se liší nejen jednotlivé druhy, ale i odrůdy těchto druhů, které se obvykle množí kvůli chutnějším plodům, nebo zajímavějšímu tvaru koruny. Každopádně plody všech muchovníků jsou jedlé, ale máme-li omezený prostor na zahradě, vždy se snažíme sehnat ty nejlépe plodící odrůdy. Plod chutná sladce, není tak borůvkově kyselý (narozdíl od zimolezu kamčatského). Semínka v plodu při rozkousnutí vydávají příjemnou mandlovou příchuť.  

 Obvykle nám muchovník vyroste jako větší keř nebo menší strom. Na jaře je rostlina obalena krásnými bílými květy, začátkem léta přicházejí na scénu růžové a fialové plody (jen ty tmavé jsou už zralé)

Muchovníkový likér

 400 ml přefiltrované šťávy z plodů
 0,8 g puškvorcového oddenku (lze jej vypěstovat na zahradě, zakoupit v léčivých rostlinách nebo v lékárně)
0,2 g hřebíčku 0,2 g celé skořice kůru z ¼ pomeranče
200 ml cukrového sirupu
400 ml 80% lihu (nejlépe z lékárny, nebo jej můžeme nahradit vodkou)

Ovoce propláchneme na sítku a vložíme do kastrolu. Přidáme koření zavázané do kousku plátna, aby se po varu dobře vybíralo. Vše vaříme čtvrt hodiny na středním plameni. Necháme vychladnout a přes husté sítko přecedíme. Cukr s vodou svaříme na sirup, který vlijeme do získané šťávy. Nakonec vmícháme líh. Necháme ustát do dalšího dne v chladničce a opatrně přes plátno přefiltrujeme. Ukládáme do lahví s dobrým uzávěrem. Popíjíme při přátelském posezení jako lék proti nachlazení a na žaludek nebo jako voňavou vzpomínku na léto.

Muchovníkové víno

 250 ml šťávy muchovníku
 130 ml šťávy z červeného rybízu
 500 ml vody balíček živné soli a balíček kvasinek na výrobu vín (koupíme v drogerii)
 190 g krystalového cukru

Plody muchovníku a červený rybíz vylisujeme. Šťávy odměříme přesnou měrkou a v doporučeném poměru smícháme. Přidáme vodu, vmícháme odvážený krystalový cukr, přisypeme živnou sůl pro kvasinky a balíček kvasinek. Úzkostlivě dodržujeme čistotu.
Směs po promíchání přelijeme do skleněné láhve s kvasnou zátkou a necháme kvasit. Po bouřlivém kvašení se začne tekutina sama čistit. Hadičkou stáhneme čistý nápoj, na dně zůstanou zbytky ovoce a kal.
Nápoj plníme do čistých, nejlépe vyvařených láhví a dobře zazátkujeme.
Uskladníme v chladu a temnu.

#Léto, Likér, Muchovník, Naše zahrady, Ovoce, Práce na zahradě, Rady a tipy, Recepty, Víno

Jak pěstovat tulipány?

....vysazovat pohromadě více tulipánů jedné skupiny.

Tulipán nepatří do jílovitých a zamokřených půd. Výborná je kyprá, hlinitá půda s dostatkem živin. Dobře roste na místech, která jsou přes léto suchá a cibule může vyzrát. Pokvete na slunci i v polostínu.

Doporučuje se vysazovat pohromadě více tulipánů jednoho druhu.
Cibule tulipánů sázíme na podzim, v září a říjnu, aby stihly zakořenit, do hloubky asi 10–15 cm, dle velikosti cibule. Vyplatí se dát na dno jamky vrstvu kompostu, také je dobré místo výsadby na zimu kompostem zakrýt. Na jaře rostliny přihnojíme plným hnojivem (např. pro rajčata), na podzim hnojivem draselným. Po odkvětu ihned odstraníme odkvetlý květ, ponecháme ale stvol. Rostlinu necháme zcela zežloutnout, pak teprve můžeme odstranit listy nebo cibuli vyjmout a nechat přes léto na suchém místě vyzrát. Tulipán vytváří každý rok novou cibuli.

Botanické odrůdy není třeba přesazovat, většinou vydrží na jednom místě až 5 let.
Cibule je možné sázet do „košů“ pro výsadbu cibulí a hlíz. Poskytují ochranu před hraboši a cibule se snadno ze záhonu vyjmou i s košem.

Zahrady a slimáci. Kromě indických běžců je predátorem těchto plzáků také třeba kachna čárkovaná, slepýš, ježek, drozdovití pěvci, žáby a další.

Kachničky indičtí běžci

Na naší zahradě jsme na zneškodnění slimáků vyzkoušeli téměř všechno

 – piliny, skořápky kolem rostlin, pivní pasti, Vanish pelety, ohrady proti slimákům, sběr, polití vroucí vodou, solné pasti, zeminy se solí, hlístice a další, ale jednoznačně v jeho likvidaci vedou indičtí běžci.

Je však nutné si uvědomit, že to nějakou dobu trvá a chce to trpělivost. Nemůžeme si myslet, že domů přivezeme běžce a vyděšená kachna se bude po hlavě vrhat na slimáky. Kachna si musí doma zvyknout, seznámit se s okolím a teprve pak se bude pouštět dál do zahrady. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že trvá zhruba rok a půl než indičtí běžci na ploše cca 2 500 metrů čtverečních zvládnou pozřít všechna vývojová stádia slimáků a teprve druhým rokem jsem na zahradě nepotkal jediného slizkého tvora. Pokud se je běžci naučí přijímat, pak po slimácích doslova „jdou", hlavně po jejich menších jedincích a stejně tak si pochutnávají na jejich vajíčkách, která šmejdícími zobáky najdou všude. Po dešti se přímo ženou do trávy, do záhonů a na místa, kde se plzáci vyskytují a s obrovským apetitem si na nich pochutnávají. Slimák je pro ně nejen pochoutkou ale i stravou bohatou na bílkoviny.

Při požírání plzáků španělských je nutné běžcům umožnit přístup k vodě, protože každé sousto zapíjejí, ostatně jako všechny kachny. A nezapít slimáka? To by asi dokázal málokdo.

Ilustrační obrázek divokých kachniček v letu

Navíc se v poslední době objevují zprávy, že se indický běžec po takovém slizkém soustu udusil. Včas se nenapil...Při silné invazi slimáků nemůžeme všechno nechávat jen na kachnách.
Je nutné často sekat trávu, běžci se do vysoké trávy neradi pouštějí a slimáky zde určitě sami nezlikvidují, odstraňovat stará prkna, trámky položené u zdi, placaté kameny, prostě zahradu a její okolí udržovat v pořádku a uklízet všechno, pod čím by se slimáci schovali či kladli vajíčka.

Kromě indických běžců je predátorem těchto plzáků také třeba kachna čárkovaná, slepýš, ježek, drozdovití pěvci, žáby a další. Jim však musíme poskytnout prostor pro život v zahradě – tůňku, roští, kompost a další zákoutí. 

Proto bychom neměli zahradu budovat jako sterilní kout s u země sekaným pažitem, ale spíše jako místo pro život v souladu s přírodou. My lidé jsme totiž její součástí, ne naopak!

Zahrada v zimě. Keře. Růže a ovocné stromy. Ptáci na zahradě a krmítko. Větvičky jako barborky.

Citlivější  rostliny

je vhodné přikrýt chvojím a nebo zakrýt vhodným materiálem,

Růže

popřípadě mírně zastínit. V každém případě bychom se takto měli postarat  o Kalmiu, Abies Grandis,  pivoňky, hortenzie, tulipány a lilie, ale i trvalky, které jsme sázeli na podzim.

U růží přihrneme všechna očka, na které výhony zjara sestřihneme. Ke kořenům parkových růží přihrneme listí. Za mírnější zimy můžeme začít s průklestem okrasných dřevin.   Kopeme jámy pro jarní výsadby. Za příznivého počasí rozhazujeme po záhonech a trávnících kompost. Pokud není sníh prohlédneme a opravíme ploty, aby drobná zvěř nemohla do zahrady.

 U ovocných stromů bychom měli v prosinci oškrábat starou a odlupující se kůru, mechy a lišejníky  a také odstranit ze stromů plesnivé a seschlé plody. Tyto zbytky spálíme, protože by mohly být na jaře zdrojem nebezpečných plísní. Z ovocných stromů můžeme nařezat rouby jádrovin, peckovin i drobného ovoce pro jarní roubování.  I v prosinci můžeme získat čerstvé vitamíny .

I na záhonu ještě najdeme zeleninu záhonu (petržel kadeřavá, kapusta růžičková, cibule sibiřská, kadeřávek, špenát, řeřicha zahradní, špenát, zimní salát) .

Ptáci u vody

 Zdroj vitaminu C získáme vysazováním řeřichy zahradní v misce za oknem. Postačí miska s vrstvičkou zvlhčené buničité vaty. Osivo klíčí dva dny a nať vyroste za týden asi pět centimetrů. Vhodná je jako zdroj čerstvých vitamínů v zimním období do salátů a nebo pomazánek.

Květinám v bytě dopřejeme buď vegetační klid, nebo naopak je udržujeme ve vegetaci. Zálivku přizpůsobíme druhu rostlin. Spíše se osvědčilo zalévat méně než přelévat. Čím je místnost chladnější a rostlina má méně světla, tím potřebuje méně vody. Pravidelně kontrolujeme uložené ovoce a zeleninu. Kontrolujeme stav uložených hlíz jiřinek a mečíků. Prosinec je vhodné využít na opravu nářadí a zahradního nábytku. Nezapomínejme ani na užitečné ptactvo, které je třeba celou zimu přikrmovat, aby zůstalo našimi stálými hosty i v době, kdy sbírají škůdce.

Ze stromů a keřů můžeme vybrat v prosinci několik větví na tzv. barborky. V teple nám ve váze rozkvetou. Na barborky jsou vhodné větvičky z třešní ( rozkvetou asi za tři týdny) nebo zlatého deště (rozkvetou asi za dva týdny).

Polopatě. Rady a tipy. Práce na zahradě. Jak sázet česnek?

Sklizeň česneku 

Prosím pěkně o radu

Chci si teď na podzim zasadit česnek a vůbec nevím jak na to. Jsem v zahradě naprostý nováček. Jaké mám koupit sazenice, jak hluboko a daleko od sebe to mám zasadit. Nemám se doma koho zeptat a v knihovně se mi nepovedlo nic najít kromě encyklopedie. Poraďte prosím třeba aspoň internetovou adresu kde najdu postup pro začátečníka.

Mnohokrát děkuji Lucie

Jak sázet česnek?
Sadbu si kupte v zahradnictvi, ted ji maji skoro všude. Pytlik s cca 4mi palicemi stoji kolem 40-50 Kc, ale sklizen z toho bude velka. Ja sazim vetši strouzky z cca 6-8mi palic a staci mi to na cely rok, a jeste čast sklizne rozdam. Neni nad český česnek.

Půda by mela byt poradne prokyprena (zryt rycem), a nechte ji tyden dva slehnout. Pak uz je to jednoduche - cesnek po strouzcich zapichat do zeme, cca 5-7 cm pod zem. Dirky je mozne udelat sazecim kolikem. Dejte je od sebe cca 15 cm.

A to je vsechno. Roste to samo, sklizet budete cca v cervenci, az se zacnou narovnavat kvetni pupeny.

Někde doporucuji to namořit Sulkou proti skudcum, to jsem zatim nedelala.


Hodne štesti a dobrou chuť.

Život v přírodě. Ptáci. Deset zajímavých minipříběhů ze života našich ptáků. Video s dobrým zvukem!

Strakapoud

Strakapoud. Barevný král našich zahrad. Práce na zahradě, Ptáci na zahradě, Strakapoud, Ornitologie.

Překrásný pták našich zahrad - strakapoud.

Vrch hlavy a těla černý, v týlu červený příčný pruh (u samice chybí) 

Černá barva vybíhá ze šíje dolů a dělí se na dva pruhy – jeden jde dozadu na strany prsou a druhý dopředu po stranách hlavy k zobáku.

Ten odděluje bílé strany krku a hlavy, rozdělené ještě příčným proužkem. Spodina těla je bílá s různě silným hnědým nádechem, dolní část se spodními krovkami ocasními je červená. Křídla černá, na lopatkách velká bílá skvrna, letky bíle skvrnité, na složeném křídle tvoří bílé pásky.U mláďat mají obě pohlaví červené temeno.

Žije v lesích všeho druhu, v parcích a zahradách. Hnízdí vždy ve stromových dutinách, které sám vydlabává, často hnízdí i v dutinách z předešlého roku – v případě, že je obsazena jiným druhem hnízdo vyhází.

Od poloviny dubna do poloviny června snáší 4-7 vajec, oba rodiče sedí 10-13 dní. Mláďatům se 7. den otvírají oči, 9. den začíná růst krycí peří, od 12. dne je přestávají staří zahřívat. Do 16. dne krmí rodiče uvnitř dutiny, později mladí vylézají mladí pro potravu k vletovému otvoru, hnízdo opouštějí 21. – 23. (17. – 25.) den. Poté se už do dutiny nevracejí, jsou schopna si sama obstarávat potravu.

Pohlavně dospívají v následujícím roce, nejstarší kroužkovaný pták se dožil 8 let a 9 měsíců.Od července do března jsou základní složkou potravy semena stromů, převažují jehličnany( smrk, borovice, modřín), v případě neúrody se orientuje na listnáče (habr, buk, méně javor, dub, lípa). V jarních měsících stoupá v potravě podíl různého hmyzu, kterým jsou i krmena mláďata.

 Často naklovává kůru stromů a olizuje tekoucí mízu, v zimě běžně navštěvuje krmítka.

Brusinka. Používá se také jako mírný prostředek při průjmech (odvar) a podobně jako borůvkové listy

Brusinky

Vřesovcovité - Ericaceae Latinský název Rhodococcus vitis-ideae

 Lidové názvy Červené borůvky, bruslinky, kaliny, kyselinky

Brusinka je stálezelený nízký (10–20 cm) a hustě větvený keřík. Má plazivé, až 70 cm dlouhé výhonky, ze kterých vyrůstají vzpřímené olistěné stonky. Listy jsou silné kožovité, krátce řapíkaté, shora lesklé a tmavě zelené barvy, spodní strana je matná, s hnědavými tečkami. Květy rostou v hustých převislých hroznech, mají zvonkovitou korunu bílé nebo narůžovělé barvy a slabě voní. Plody jsou jasně červené, lesklé kulaté bobule. Jejich dužnina je moučnatá, nahořklá, s obsahem drobných semen. Brusinka kvete od konce května do července.

Brusinka je rozšířena po celé chladnější a mírné části Evropy, Asie a Severní Ameriky, zejména v pásmu tajgy. Na sever zasahuje až za polární kruh do oblasti tundry, roste i v Grónsku a Japonsku. Je velice nenáročná a vyskytuje se na sušších písčitých půdách i na rašeliništích, od nížin až vysoko do hor. Nesnáší však vápenné substráty a dává přednost silněji kyselým půdám. U nás se s ní nejčastěji setkáme v suchých borových lesích a na horských stráních.
Pro léčebné účely se sbírají listy – poskytují drogu Folium vitis ideae. Listy se sbírají z neplodících letorostů od června do srpna a rychle se suší ve slabé vrstvě ve stínu. Při sušení umělým teplem nesmí teplota překročit 40 °C. Usušené listy si musí uchovat původní zbarvení, jsou bez pachu a mají hořkou, mírně svíravou chuť.
Droga obsahuje především fenolický glykosid arbutin, dále jsou zde zastoupeny jeho estery, volný hydrochinon, třísloviny, flavonoidy, flavonové glykosidy, organické kyseliny a malé množství vitamínu C.

V lidovém léčitelství se list používá jako složka čajových směsí s močopudným a dezinfekčním účinkem. Při zánětech močového měchýře a močových cest se používá odvar z 10 g řezané drogy na půl litru vody denně. K zamezení nadměrného vyluhování tříslovin je vhodné drogu nejprve nechat určitou dobu ve studené vodě a pak jen krátce povařit a zcedit.
Používá se také jako mírný prostředek při průjmech (odvar) a podobně jako borůvkové listy se někdy používá jako součást pomocných čajovin při léčbě cukrovky a při onemocnění žlučníku.
Plody jsou velmi oblíbené ovoce, používané hlavně ke kompotování. Dozrávají od července do září. Obsahují podobné látky jako listy, ale mají navíc větší množství cukrů, barviv a vitamínu C Také obsahují značně vysoké množství kyseliny šťavelové, takže nejsou vhodné při ledvinové dietě.

Vzácně u nás roste (hlavně na rašeliništích a vrchovištích) drobný stále zelený polokeřík – klikva bahenní, lidově známá jako mechová brusinka. Má růžové květy, plody podobné brusinkovým, ale větší (až 15mm v průměru). Připravuje se z nich velice chutný kompot charakteristické svíravě nahořklé chuti. K nám se dováží z Ruska a Finska, kde dosud roste v hojném množství.
    
Slouží jako vhodná a na vitamín C bohatá náhrada brusinkového kompotu informace najdete na...    

===>    NAŠE KUCHYNĚ

Ptáci slouží na zahradě likvidací přemnoženého hmyzu

Péče o potomstvo na hnízdě

Jarní ptačí písně a hnízdění.

I na počátku dubna můžete vyvěsit ptačí budky, pokud na zahradě stále chybí. Obsadit je mohou ptáci, kteří dosud nenašli vhodné místo pro hnízdění a budky jim poskytnou záchranu na poslední chvíli. A pokud zůstanou prázdné, nevadí, poslouží jako zimní úkryt, příští rok se již nájemníci jistě nastěhují a pomohou s likvidací přemnoženého hmyzu.

Koncem dubna přichází na řadu první sečení trávníku – je třeba s ním započít včas, ale nůž ponechejte raději výše. Posekanou trávu je nejlepší využít jako mulč kolem keřů a stromků, především nově vysazených sazenic – zabrání nadměrnému vypařování vody a také brání v růstu plevelům.

ALEGORIE pro pilné zahrádkáře. Babí léto, Podzim, Práce na zahradě

Zralé plody jabloně

Z Alegorií o dvanácti měsíčkách pro pilné zahrádkáře: Je tu listopad!

Už je to tak: Do dveří roku vkročil listopad, brach celý šedivý, zasmušilý;
Plášť má z cárů mlhoviny a na hlavě starý, plesnivý klobouk s posledními krvavými listy.
Zvedne-li ho vyrazí vichry nesoucí studené plískanice dešťů a prvních poryvů sněhové vánice.
Za ním se táhnou Dušičky všech těch, kteří už kdy navštívili tento svět, aby se podělily se současnými poutníky životem o chvíli být spolu.
Občas se i tomuto starci kmitne na tváři úsměv polechtá-li ho sluníčko svými zlatými prameny a dodá-li mu teplého pohlazení. To spolu pasou jeho rozdováděné šedavé beránky oblohou a pletou se do sítě posledních pavučin babímu létu.
Ale přeci jen už je vidět víc a víc jak je přeci jen unavený a sešlý. Nad hlavou má čím dál více šedin z propadajícího se dne do tmy.

Však už za dveřmi čeká prosinec, běloskvoucí stařec nesoucí advent.

Šípkové vitaminy

Ale ještě stále vládne listopad. Chystá si svatému Martinu běloskvoucího koně; Bude-li studený dá zeleň lednu, však na svatou Kateřinu se jistě schováme už pod peřinu přestože na svatého Ondřeje kdy se s námi bude listopad už loučit, ještě naposledy se nám v duších, tělech ohřeje.
 Jestliže však Ondřej sněží sníh už si u nás asi sníh poleží...

Milý listopade, můžeš -li za svou šedivou tvář?
Máš vznést mezi nás první nástup k odpočinku a ke klidu....
To jsme už zapomněli. Promiň nám, nedočkavým.

Úroda rybízu to je léto na zahradě

Přijďte si natrhat...červený rybíz

Plody černého rybízu mají zvláštní charakteristickou chuť

Zahrada a jarní únava. Lidské tělo reaguje na každodenní změny počasí a jednotlivých meteorologických prvků, ale také střídání jednotlivých ročních období.

Síla jarní rostlinky půdu prorazí...

Sněženky jsou první jarní radost...i na sněhu

Lidský rytmus života je ovlivněn tisíciletým osídlením země a genetickou informací.

Slunce a délka slunečního svitu, teplo i delší dny motivují k aktivitě.
Naše tělo nevnímá jen každodenní změny počasí a jednotlivých meteorologických prvků, ale také střídání jednotlivých ročních období. V meteorologickém slovníku hovoříme o tzv. biologickém rytmu roku. 

Začátek jarního biologického ročního období lidského organismu je dáno délkou a intenzitou slunečního záření, které následně vyvolává změny v neurohormonálním endokrinním systému.

Často v této souvislosti hovoříme o jarní únavě.

Člověk patří odedávna k půdě, která ho živí. Rostliny a živočichové na ní...

Zahrada to je spousta práce, ale především obrovský relax a radost.
Síla jarní rostlinky i tvrdou zem prorazí, člověk svým umem a péčí ji zúrodní....


Pro Medicínské informace přejděte na stránku     MEDICINA.


#Fotografie, Jarní slunce, Jaro, Procházky přírodou, Sněženky, Naše zahrady, Práce na zahradě, Příroda a zahrada

Maceška zahradní a okrasné zahrady. Jiné druhy jsou rané a vykvétají už začátkem března. Milovníci macešek si přijdou na své po celý rok.

Přesazené macešky na záhonu

Viola wittrockiana - maceška zahradní 


Pestrobarevné macešky neboli violky byly zahradníky téměř tak oblíbené jako sama královna květin, růže. Příroda poskytla ke šlechtění v nejrůznějších koutech světa kolem 500 druhů této rostlinky. I u nás jich roste několik, ano, patří k nim i jedna z prvních jarních kytiček trhaných pro ozdobu a vůni pokojů – violka vonná neboli fialka (Viola odorata).
Od jara do pozdního léta pak rozkvétají další druhy, v lukách a polích violka rolní (Viola arvensis) a violka trojbarevná (Viola tricolor), ve vlhkých hájích Violka bahenní (Viola palustris), ve stínu vzrostlých stromů pak violka psí (Viola caina) a violka chlumní (Viola connina). Jejich květy jsou drobné, barvy přecházejí od bílé přes žlutou ke světle modré a fialové.

Křížením přírodních druhů byla na počátku 19. století v Anglii vyšlechtěna maceška zahradní (Viola x wittrockiana) a právě ta pak v nesčetných podobách odrůd a variet ovládla okrasné zahrady. Její květ si uchoval pět křídlatě uspořádaných lístků, ovšem jejich velikost a četnost barev se od těch přírodních velice vzdálila. Zůstal ovšem častý znak – tmavší skvrna uprostřed spodních lístků, která právě vyvolává dojem, jako by se na nás kvítek se sametových povrchem usmíval. Bílá, žlutá, karmínová, oranžová, cihlová, světle modrá, fialová a temně hnědá až inkoustově černá, to vše buď v poutavé ploše jednoho tónu, s čárkovitým žíháním, tmavou skvrnou nebo dokonce v několika barevném provedení – málokterá květina může v četnosti barev maceškám konkurovat.
.
Macešky jsou dvouletky – přirozený výsev probíhá po dozrání prvních semen v červnu a červenci. Tyto rostlinky poprvé vykvetou drobnějšími květy ještě týž rok v září a říjnu a v mírném počasí nebo na dobře chráněném místě vlastně pokvetou celou zimu. Na jaře v dubnu a květnu pak nasadí do plného velkého květu a po něm odumírají – mezitím však cyklus vlastně může začít znova. Také existují hybridní druhy, které rozkvétají na podzim a některé kvetou statečně i na sněhu, protože jsou mrazuvzdorné. Jiné druhy jsou pak naopak rané a vykvétají už začátkem března. Milovníci macešek si tedy přijdou na své po celý rok. Navíc pestrý záhonek nebo truhlík nebude nikdy nudný – jak budete postupně likvidovat a dosazovat další rostlinky, můžete střídat jejich barvy. Macešky si ovšem žádají dobrou půdu – pokud tedy takto obměňujete sazenice v nádobě, je třeba při nové výsadbě přidat dobře propustný substrát.

Viola wittrockiana - maceška zahradní 

.
Pro svou krásu a jednoduchost v pěstování dostala časem přezdívku hřbitovní kvítí, protože se hojně vysévala na hroby a tak se ze zahrádek začala vytrácet. Violky se do zahrad začínají vracet, protože nově vyšlechtěné velkokvěté i drobnokvěté macešky nacházejí v zahradách široké uplatnění, dají se využít jak samostatně tak i v kombinaci s jinými rostlinami do záhonu i do různých nádob.

Šlechtitelé se stále snaží vylepšit je aby byly odolné vůči vymrzání i vysokým teplotám,aby měly kompaktní růst,větší velikost a množství květů.Dosud se podařilo vyšlechtit například polo plnou a kadeřavou macešku a také obří macešku (Colossus), jejíž květy mají průměr až 12 centimetrů.
.
Macešky se pěstují jako letničky, častěji však jako dvouletky.

Pokud chceme, aby kvetly na podzim, vyséváme je začátkem června, pro jarní kvetení pak koncem července.
Semena vyséváme do jemného výsevního substrátu, nezasypáváme je jen je mírně přitlačíme.
Výsev po dobu klíčení zastíníme (při nezastínění vyklíčí menší počet rostlin) a udržujeme stále vlhký.
Po vyklíčení je nutné zajistit rostlinkám dostatek světla,zhruba po čtyřech až šesti týdnech Macešky přesadíme po třech až čtyřech kusech do květináčků o průměru 10 cm nebo přímo na záhon do kypré humózní mírně kyselé zeminy.