Kopřiva, Bylinky, Lékař a bylinky, Kuchyně, Kosmetika, čaj, Rady a tipy, Člověk a Nemoc, Jarní kytičky, Naše zahrady

Kopřiva

Kopřiva je známá především jako otravný plevel. Kopřiva ale není pouze plevel, je také léčivou bylinkou.

Během března a počátkem dubna můžeme sbírat mladé listy kopřivy. Najdeme v nich vitamín C, vitamíny skupiny B, chlorofyl, třísloviny, vápník, železo, hořčík, draslík, fosfor, bílkoviny a další zdraví prospěšné látky.
Kopřiva patří mezi bylinky se silnými detoxikačními účinky. Disponuje také antirevmatickými, antiseptickými i antivirovými účinky. Čaj z listů kopřiv je účinným prostředkem proti kašli. Kopřiva rovněž snižuje hladinu glukózy v krvi, což ocení diabetici.

Čaj z listů kopřiv nám může posloužit k detoxikaci těla i oživení metabolismu. Připravíme jej zalitím dvou lžiček pokrájených kopřiv 250 ml vody. Směs necháme přejít varem, potom ji odstavíme a  zhruba 10 minut louhujeme. Scedíme a popíjíme.
Účinným pomocníkem proti jarní únavě je šťáva z mladých vrcholků kopřiv. Vrcholky mladých kopřiv omyjeme a rozmixujeme. Šťávu přecedíme, dochutíme šťávou z citronu a zředíme vodou v poměru 1:1. Získáme osvěžující nápoj, nabitý zdraví prospěšnými látkami.

Bylinkový čaj

Mladé listy kopřivy můžeme použít také v kuchyni nejen do nádivek, ale také do noků, těstovin, omelet či bramboráků. Mladé listy se hodí také do zeleninových salátů. Chceme-li konzumovat syrové lístky kopřivy, je třeba nejprve je spařit.

 Spaření zneškodní jejich žahavé chloupky.

Mladé listy kopřivy můžeme použít všude tam, kde používáme špenát, dokonce si z nich můžeme připravit chutnou polévku.

 Kopřiva má své využití i v kosmetice. Odvar z listů kopřiv vrací nejen lesk tmavým vlasům a dává tmavší barvu světlejším vlasům. Může nám pomoci také proti padání vlasů. Jako prostředek proti padání vlasů nám může posloužit také tinktura z kopřiv.

 Tinkturu připravíme zalitím dvou polévkových lžic čerstvých listů kopřivy 5 polévkovými lžícemi lihu. Směs postavíme na jeden až dva týdny v uzavřené nádobě na slunné místo. Potom přecedíme, zředíme 250 ml převařené vody a masírujeme jí pokožku hlavy.

Poučení od babky kořenářky. Jak užívat bylinky?

Prosím o radu, jak obecně správně užívat bylinky.

Poučení od babky kořenářky - hned teď!

   Strašně ráda sbírám a suším, vyrábím různé sirupy a rok co rok svůj "sortiment" rozšiřuji. Vařím běžně i dětem (2 a 8 let) tak jeden hrnek bylinek denně, volím jakékoli, na noc většinou lípu nebo meduňku, při nachlazení šípky, lípu, bezinky, atp.), ale jak říkám, vařím denně hrnek co mě zrovna napadne. Je to tak správně? Nebo pro užitek z bylinek je vždy nutná nějaká denní kůra? Jinak ranní čaj ke snídani vždy sladím sirupem, bezinkovým, lipovým, což dělám pravidelně. I to jsem se chtěla zeptat, zda není nakonec na škodu, když to v podstatě pijí každý den... Kopřivový sirup jim nechutná, takže ten jsem začala dávat tak 2x týdně na lžíci...

Děkuji za rady.

****
SAMOZŘEJMĚ MŮŽETE PÍT BYLINKY I JAKO PREVENCI, ALE POZOR JAKÉ BYLINKY DÁVÁTE DĚTEM, - HEŘMÁNEK, LÍPA, FIALKA, SEDMIKRÁSKA , ŠÍPEK MŮŽOU DĚTI PÍT STÁLE  ALE STŘÍDAT,
A ZJISTIT SI JAKÉ BYLINKY NEJSOU VHODNÉ JAKO PREVENCE, například meduňka je uklidňující, a nemá se pít dlouhodobě, musí být pauzy,to samé i kopřiva.

Další věc je že čaj pro děti děláme z poloviční dávky bylinky. Hodně záleží na tom jaké bylinky dětem dáváte a hlavně nesladit cukrem,ale stévií nebo medem.

Bylinky, Prevence, Rady a tipy, Zdraví

Tipy pro vás, léčivá příroda a bylinky. Co dát na kašel? Léčivé rostliny, žádná chemikálie!

Bylinky sušené s cedulkou

Zdravím a prosím o radu, syn 14 let má od vánoc opakovaný kašel

Vždy ho vyléčím, bylinky a za cca měsíc se úporný kašel vrátí. Na ORL jsme byli, vše v pořádku. Alergologie také v pořádku, rentgen dutin také v pořádku. Dnes odběr krve na možnou chlamydii. Výsledky budou až za týden. Prosím nevíte něco co bych mohla ještě zkusit za bylinku? 
Děkuji, budu ráda za nějakou radu.
***
Na kašel jsou tyto byliny:

Ořešák (odvar), šalvěj, řepík a divizna

Vyhýbat se studeným až ledovým jídlům a nápojům. Zvlhčovat vzduch v prostředí, ve kterém dítě je. Vyhýbat se průvanům a klimatizaci, to je úplný jed. Pokud je venku studené počasí nebo mrzne a fouká vítr, je nutné se chránit vhodnou šálou přes krk a ústa. Je li dítě starší tak kloktat jodovou tinkturou, kterou zakoupíte v bylinkářství.

Obklady : Na noc uvařte nálev ze slézu okrouhlolistého a zamíchejte do něho ječnou mouku, aby vznikla kaše. Kaši přiložte na noc na krk ve formě obkladu. Na plátno dejte kaši, přiložte na krk a převažte šátkem. Do másla zamíchejte nať ze sporýše lékařského rozdrcenou na prášek, naneste v silné vrstvě na krk a převažte na noc plátnem.

 Inhalace : Inhalujte ústy páru z vařeného řepíku lékařského. Do půl litru vroucí vody dejte 2 lžíce sušeného řepíku, převařte a pak nad parou inhalujte. Nejúčinnější je inhalace ráno po probuzení.

Cibulový sirup : 1 cibule,med Cibuli nakrájíme na kolečka. Vložíme do misky a zakapeme medem. Přikryté necháme stát asi 2 hodiny. Cibule pustí do medu šťávu. Tekutinu podáváme po lžičkách. Z jedné cibule získáme množství sirupu na jeden den užívání.

Čajová směs : 5 dílů natě mateřídoušky, 5 dílů listu a květu podbělu, 4 díly listu plicníku, 3 díly květu bezu, 3 díly květu divizny, 3 díly kořene a květu proskurníku, 2 díly květu komonice, 2 díly květu lípy.Směs dobře promícháme, dvě polévkové lžíce bylinek zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme 15 minut v přikryté nádobě louhovat. Čaj osladíme medem a pijeme během celého dne po malých doušcích.

Violkový sirup: Hrst sušených květů violky spaříme 1 litrem vroucí vody a necháme 24 hodin macerovat. Poté přecedíme, nálev smícháme s 1 kg krystalového cukru a svaříme na hustý sirup. Před koncem vaření přidáme šťávu z jednoho citronu a plníme do lahviček, které dobře uzavřeme. Při kašli užíváme jednu polévkovou lžíci 3krát denně.

Echinacea-třapatka: Třapatka nachová pomáhá při zánětech dýchacích cest a při dusivém kašli. Bylinka bývá součástí čajových směsí, užívá se i ve formě tinktur a sirupů. Jelikož má echinacea velmi silné účinky, je třeba dodržovat správné dávkování.Tinkturu i sirup koupíte v bylinkářství.

Vlaďka

Kouzla našich zahrad. Pravé domácí jezírko...tam, kde ptáci chodí pít...radost je pozorovat a fotografovat!

Zahradní jezírko

#aktivity radosti a milování života, Fotografujte, Jezírko, Jezírko zahradní, Kouzelná zahrada, Naše zahrady, Rady a tipy, Zahrady, 

Muchovník - pěstování, recept na likér a víno Muchovník je druh indiánského bobulovitého ovoce. Výborné modročervené plody chutí podobné borůvkám a jeřabinám

Muchovník

Hezký, ale zároveň užitečný keř svými jedlými plody, na nichž si kromě člověka pochutnají i ptáci. 

Muchovníků je vícero druhů. Nejznámější jsou u nás muchovník lamarkův, kanadský, olšolistý a oválný (vejčitý).
 Pocházejí ze Severní Ameriky, jen muchovník oválný je evropský druh. Vzrůstem se liší nejen jednotlivé druhy, ale i odrůdy těchto druhů, které se obvykle množí kvůli chutnějším plodům, nebo zajímavějšímu tvaru koruny. Každopádně plody všech muchovníků jsou jedlé, ale máme-li omezený prostor na zahradě, vždy se snažíme sehnat ty nejlépe plodící odrůdy. Plod chutná sladce, není tak borůvkově kyselý (narozdíl od zimolezu kamčatského). Semínka v plodu při rozkousnutí vydávají příjemnou mandlovou příchuť.  

 Obvykle nám muchovník vyroste jako větší keř nebo menší strom. Na jaře je rostlina obalena krásnými bílými květy, začátkem léta přicházejí na scénu růžové a fialové plody (jen ty tmavé jsou už zralé)

Muchovníkový likér

 400 ml přefiltrované šťávy z plodů
 0,8 g puškvorcového oddenku (lze jej vypěstovat na zahradě, zakoupit v léčivých rostlinách nebo v lékárně)
0,2 g hřebíčku 0,2 g celé skořice kůru z ¼ pomeranče
200 ml cukrového sirupu
400 ml 80% lihu (nejlépe z lékárny, nebo jej můžeme nahradit vodkou)

Ovoce propláchneme na sítku a vložíme do kastrolu. Přidáme koření zavázané do kousku plátna, aby se po varu dobře vybíralo. Vše vaříme čtvrt hodiny na středním plameni. Necháme vychladnout a přes husté sítko přecedíme. Cukr s vodou svaříme na sirup, který vlijeme do získané šťávy. Nakonec vmícháme líh. Necháme ustát do dalšího dne v chladničce a opatrně přes plátno přefiltrujeme. Ukládáme do lahví s dobrým uzávěrem. Popíjíme při přátelském posezení jako lék proti nachlazení a na žaludek nebo jako voňavou vzpomínku na léto.

Muchovníkové víno

 250 ml šťávy muchovníku
 130 ml šťávy z červeného rybízu
 500 ml vody balíček živné soli a balíček kvasinek na výrobu vín (koupíme v drogerii)
 190 g krystalového cukru

Plody muchovníku a červený rybíz vylisujeme. Šťávy odměříme přesnou měrkou a v doporučeném poměru smícháme. Přidáme vodu, vmícháme odvážený krystalový cukr, přisypeme živnou sůl pro kvasinky a balíček kvasinek. Úzkostlivě dodržujeme čistotu.
Směs po promíchání přelijeme do skleněné láhve s kvasnou zátkou a necháme kvasit. Po bouřlivém kvašení se začne tekutina sama čistit. Hadičkou stáhneme čistý nápoj, na dně zůstanou zbytky ovoce a kal.
Nápoj plníme do čistých, nejlépe vyvařených láhví a dobře zazátkujeme.
Uskladníme v chladu a temnu.

#Léto, Likér, Muchovník, Naše zahrady, Ovoce, Práce na zahradě, Rady a tipy, Recepty, Víno

Polopatě. Rady a tipy. Práce na zahradě. Jak sázet česnek?

Sklizeň česneku 

Prosím pěkně o radu

Chci si teď na podzim zasadit česnek a vůbec nevím jak na to. Jsem v zahradě naprostý nováček. Jaké mám koupit sazenice, jak hluboko a daleko od sebe to mám zasadit. Nemám se doma koho zeptat a v knihovně se mi nepovedlo nic najít kromě encyklopedie. Poraďte prosím třeba aspoň internetovou adresu kde najdu postup pro začátečníka.

Mnohokrát děkuji Lucie

Jak sázet česnek?
Sadbu si kupte v zahradnictvi, ted ji maji skoro všude. Pytlik s cca 4mi palicemi stoji kolem 40-50 Kc, ale sklizen z toho bude velka. Ja sazim vetši strouzky z cca 6-8mi palic a staci mi to na cely rok, a jeste čast sklizne rozdam. Neni nad český česnek.

Půda by mela byt poradne prokyprena (zryt rycem), a nechte ji tyden dva slehnout. Pak uz je to jednoduche - cesnek po strouzcich zapichat do zeme, cca 5-7 cm pod zem. Dirky je mozne udelat sazecim kolikem. Dejte je od sebe cca 15 cm.

A to je vsechno. Roste to samo, sklizet budete cca v cervenci, az se zacnou narovnavat kvetni pupeny.

Někde doporucuji to namořit Sulkou proti skudcum, to jsem zatim nedelala.


Hodne štesti a dobrou chuť.

Všechny bodláky jsou léčivé štětka lesní léčí boreliózu a dělá nám parádu na záhonu jako atraktivní bodlák...

Štětka lesní

Štětka lesní (Dipsacus sylvestris)

jedná se o dvouletou bylinu, která je známá především účinností na boreliozu. V prvním roce na podzim je veškerá síla rostliny koncentrována v jejím kořeni a je to právě kořen, který se k léčbě používá. Pokud chcete zatočit s boreliozou, vykopejte několik těchto jednoletých kořenů, nakrájejte je na malé kousky a strčte je na 3 týdny do sklenice se silným alkoholem alespoň 60%.

Tinktura se užívá po lžičce 3 x denně, podobu minimálně jednoho měsíce. Po zbytek roku pak alespoň na 1-2 dny v měsíci tuto kůru opět nasadíte. Velmi prý pomáhá, když tuto léčbu kombinujeme s tzv. hypertermickou terapii, tj. alespoň každý třetí den se naložíme do vany s tak horkou vodou, jakou jen dokážeme snést. Pokud horkou vodu snášíme špatně je dobré nahřívat alespoň bolavé, boreliozou postižené klouby. Mnoho lidí, včetně Wolfa Dietera, se těmito prostředky skutečně vyléčilo a nyní již nepociťují žádné obtíže. Drogou je také nať nebo celou rostlinu v letních měsících druhým rokem.

 Je výborným antirevmatikem, močopudná, léčí žaludeční a dvanáctníkové vředy i jiné nemoci v zažívacím traktu.

Bylinář Dvořák z Brna ji indikují i na karcinomy v zažívacím traktu i na kůži,(nať štětky 100g, lapačo 50g, květ vřesu 50g, květ měsíčku 25g, nať tymiánu 25g - připravuje se jako bylinářský čaj 1l do termosky, užívat po doušcích, vhodné doplňovat tinkturou z adaptogenů - maralu a echinacei) to vyžaduje dlouhodobější užívání, jinak se dlouhodobě neužívá. a Proti revmatická směs bylináře Dvořáka 100g ovesné slámy, 50g nati štětky, 50 březových listů, kořen jehlice 30g, nať tymiánu - tato směs se podává ve formě odvaru 3x denně po jídle.  

Štětka udělá parádu i na trvalkovém či bylinkovém záhonu, je to atraktivní bodlák. Štětka je až 2. vysoká, dvouletá bylina. Květ je šešule s fialovými jazýčkovitými květy.

Výskyt: Druh roste v teplejších oblastech naší země, na světlých místech u vodních toků a rybníků, na pastvinách, u cest a na pustých místech.

Množení: Štětka se množí generativně nažkami, která zrají od konce srpna do podzimu a poměrně rychle vysemeňují. Semenáčky se vyvíjejí počátkem podzimu, na jaře i během léta. Nažky mohou klíčit i několik let. Nažky jsou šířeny vodou, větrem, zažívacím ústrojím zvířat zejména ptáků.

 Použití: Velká, suchá, obarvená plodenství této rostliny se používají do suchých kytic. Je to rostlina medonosná.

Zdroj: sociální sítě facebook

Brusinka. Používá se také jako mírný prostředek při průjmech (odvar) a podobně jako borůvkové listy

Brusinky

Vřesovcovité - Ericaceae Latinský název Rhodococcus vitis-ideae

 Lidové názvy Červené borůvky, bruslinky, kaliny, kyselinky

Brusinka je stálezelený nízký (10–20 cm) a hustě větvený keřík. Má plazivé, až 70 cm dlouhé výhonky, ze kterých vyrůstají vzpřímené olistěné stonky. Listy jsou silné kožovité, krátce řapíkaté, shora lesklé a tmavě zelené barvy, spodní strana je matná, s hnědavými tečkami. Květy rostou v hustých převislých hroznech, mají zvonkovitou korunu bílé nebo narůžovělé barvy a slabě voní. Plody jsou jasně červené, lesklé kulaté bobule. Jejich dužnina je moučnatá, nahořklá, s obsahem drobných semen. Brusinka kvete od konce května do července.

Brusinka je rozšířena po celé chladnější a mírné části Evropy, Asie a Severní Ameriky, zejména v pásmu tajgy. Na sever zasahuje až za polární kruh do oblasti tundry, roste i v Grónsku a Japonsku. Je velice nenáročná a vyskytuje se na sušších písčitých půdách i na rašeliništích, od nížin až vysoko do hor. Nesnáší však vápenné substráty a dává přednost silněji kyselým půdám. U nás se s ní nejčastěji setkáme v suchých borových lesích a na horských stráních.
Pro léčebné účely se sbírají listy – poskytují drogu Folium vitis ideae. Listy se sbírají z neplodících letorostů od června do srpna a rychle se suší ve slabé vrstvě ve stínu. Při sušení umělým teplem nesmí teplota překročit 40 °C. Usušené listy si musí uchovat původní zbarvení, jsou bez pachu a mají hořkou, mírně svíravou chuť.
Droga obsahuje především fenolický glykosid arbutin, dále jsou zde zastoupeny jeho estery, volný hydrochinon, třísloviny, flavonoidy, flavonové glykosidy, organické kyseliny a malé množství vitamínu C.

V lidovém léčitelství se list používá jako složka čajových směsí s močopudným a dezinfekčním účinkem. Při zánětech močového měchýře a močových cest se používá odvar z 10 g řezané drogy na půl litru vody denně. K zamezení nadměrného vyluhování tříslovin je vhodné drogu nejprve nechat určitou dobu ve studené vodě a pak jen krátce povařit a zcedit.
Používá se také jako mírný prostředek při průjmech (odvar) a podobně jako borůvkové listy se někdy používá jako součást pomocných čajovin při léčbě cukrovky a při onemocnění žlučníku.
Plody jsou velmi oblíbené ovoce, používané hlavně ke kompotování. Dozrávají od července do září. Obsahují podobné látky jako listy, ale mají navíc větší množství cukrů, barviv a vitamínu C Také obsahují značně vysoké množství kyseliny šťavelové, takže nejsou vhodné při ledvinové dietě.

Vzácně u nás roste (hlavně na rašeliništích a vrchovištích) drobný stále zelený polokeřík – klikva bahenní, lidově známá jako mechová brusinka. Má růžové květy, plody podobné brusinkovým, ale větší (až 15mm v průměru). Připravuje se z nich velice chutný kompot charakteristické svíravě nahořklé chuti. K nám se dováží z Ruska a Finska, kde dosud roste v hojném množství.
    
Slouží jako vhodná a na vitamín C bohatá náhrada brusinkového kompotu informace najdete na...    

===>    NAŠE KUCHYNĚ