Zobrazují se příspěvky se štítkemPtáci na zahradě. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPtáci na zahradě. Zobrazit všechny příspěvky

ŠPAČEK

ŠPAČEK OBECNÝ na podzimní fotografii
 Naši ptáci jsou převážně tažní, i když každoročně jsou řídce pozorováni i v průběhu zimy 


Návrat ze zimovišť probíhá od konce února do března, zpět odlétají většinou v průběhu října.
U nás hnízdí 1-2x ročně. Hnízda si staví v dutinách stromů, s oblibou používá i budky a s postupující civilizací stále častěji i dutiny na budovách.
Od dubna do června snáší 4-6 (2-9) vajec, sedí oba rodiče 12-13 dní. Mláďata hnízdo opouštějí po 16-24 dnech, postupně se houfují do stále větších hejn, ve kterých se zdržují až do odletu. Pohlavně dospívají koncem prvního roku života, nejvyšší věk je 15 let.

Z počátku hnízdní sezony se živí téměř výlučně živočišnou potravou, postupně se navyšuje množství potravy rostlinné.
V živočišné potravě převládá hmyz, hlavně brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí a motýli, rostlinná potrava se skládá z různých dužnatých plodů (třešně, bez černý, vinná réva a pod.

Krutihlav obecný. Hnízdění a péče o mladé, potrava a lov. Ohrožený druh.

Krutihlav obecný

Krutihlav je jako jediný z datlovitých tažný


Naši ptáci zimují v Africe mezi Saharou a rovníkem a ojediněle také ve Středomoří. Na zimoviště táhnou koncem srpna a začátkem září především jižním a jihozápadním směrem. Středozemní moře oblétají přes Pyrenejský a Balkánský poloostrov, částečně pak přes Itálii a Maltu (Cepák et al., 2008). Do střední Evropy se vracejí většinou v první polovině dubna. Díky krycímu zbarvení je krutihlav velice nenápadný pták, který se v přírodě obtížně hledá. Velikostí připomíná vrabce, ale je delší a celkově šedohnědý. Svrchní část těla je hnědě popelavá s náznakem vlnek a tmavších a světlejších skvrnek, spodina těla je bílá s řídkými tříhrannými skvrnami. Hrdlo je bledě žluté, příčně proužkované, za okem se táhne tmavá páska. Na rozdíl od datlovitých nešplhá po kmeni a potravu nevyklovává ze dřeva. Často sedí podélně na silnějších větvích a zjara ho prozradí hlas připomínající opakované naříkavé kje-kje-kje …
Kroužkovatelům je známo neobvyklé chování chyceného ptáka, které může nezkušeného člověka i polekat. Krutihlav protáhne celé tělo včetně krku, čepýří peří na hlavě, roztahuje ocas, oči má přimhouřené a velice pomalu otáčí hlavou napřed na jednu a pak na druhou stranu. Skoro by se zdálo, že tak otočí hlavu několikrát dokola. Z živého ptáka se tak stává podivná mechanicky se pohybující hračka.

Hnízdění a péče o mláďata

Páry jsou tvořeny u krutihlava hned po příletu ze zimoviště. Následuje výběr hnízdní dutiny, při které není přesně známa role samce a samice. Tok je složitý a provází ho rituál, kdy samec čepýří peří na hlavě, otáčí pomalu hlavu, otvírá zobák a ozývá se, samice pak dává najevo své rozčilení přikrčeným postojem, spuštěnými křídly a podivnými rychlými pohyby. Hnízdo bývá umístěno na stromech v přirozených dutinách po vyhnilých větvích nebo v puklinách, případně v dutinách vydlabaných strakapoudem velkým, datlem nebo žlunou zelenou.

Vejce jsou snášena od půlky května v jednodenních intervalech přímo na dno hnízdní dutiny bez jakékoli výstelky. Známé jsou případy, kdy krutihlav obsadí dutinu s cizí snůškou, kterou zničí. Vejce jsou čistě bílá, bývá jich nejčastěji 8–11 a sezení začíná těsně před ukončením snůšky. Po dobu 12–14 dnů se na nich střídají oba rodiče. Při sezení se nedají vyrušit. Když se k nim přiblíží vetřelec, syčí, kroutí hlavou a zvedají peří na temeni.
Krutihlav
Mláďata se líhnou současně a krmena jsou po následující tři týdny. Vyvedena jsou až jako vzletná a následně jsou ještě jeden až dva týdny dokrmována. Krutihlavi hnízdí jen jednou v roce a pohlavní dospělosti dosahují v 2. kalendářním roce života (Hudec a kol., 2005).

Význam a potrava

Krutihlav se často pohybuje po obnažené zemi s nízkou vegetací, kde hledá mravence. Jejich larvy i dospělí mravenci mohou být někdy výhradním druhem potravy krutihlava. Popis jejich lovu je uveden už v publikaci z roku 1895: „Zvláštního tvaru jest jazyk daleko vyplazitelný, který jest vzadu okrouhlý a červovitý a vybíhá v rohovitou špičku. Jest přiměřen potravě ptáka tohoto, jež záleží hlavně v mravencích; těch totiž nechytá zobákem, nýbrž na jazyk, jejž za tím účelem strká do děr, ve kterých jsou mravenci, a když podrážděný hmyz zakousne se do domnělého červa nebo uvázne na lepkavém hlenu, polyká jej.“ Krutihlav může lovit i brouky, dvoukřídlé, pavoukovce nebo i hlemýždě. Ani s přihlédnutím k jeho trofické specializaci nelze krutihlava označit jako škodlivého. Naopak. Vzhledem k tomu, že se jedná o silně ohrožený druh, by se měl chránit všemi dostupnými prostředky.

iRozhlas.cz

Červenka obecná, Fotografujte, Kouzelná zahrada, Naše zahrady, Ornitologie, Procházky přírodou, Příroda a zahrada, Ptáci na zahradě

Červenka obecná
Barva těla je olivově hnědá, spodina světlejší s nápadnou rezavočervenou náprsenkou. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladým ptákům chybí červená náprsenka, na těle mají nevýrazné skvrnění.

  Vyskytuje se v lesích všeho druhu (hlavně v lesích s bohatším podrostem), dále v remízcích, větších porostech křovin a ve sterších parcích a zahradách. Hnízdo je většinou na zemi nebo v zemních polodutinách, staví ho pouze samice. Hnízdí 2x do roka, od začátku dubna do července snáší většinou 4-7 vajec. Sedí pouze samice 13-14 dní, samec ji po celou dobu krmí.

Ve hnízdě mláďata setrvávají 13-15 dní, dalších asi 8 dní jsou rodiči krmena i po vyvedení. Pohlavně dospívají ve 2. roce, nejvyšší věk je téměř 13 let. Potravu tvoří převážně drobní bezobratlí, v létě a na podzim i různé bobule a plody rostlin.

Červenka obecná

Červenka obecná
Vyskytuje se v lesích všeho druhu (hlavně v lesích s bohatším podrostem), dále v remízcích, větších porostech křovin a ve starších parcích a zahradách. Hnízdo je většinou na zemi nebo v zemních polodutinách, staví ho pouze samice.

Hnízdí 2x do roka, od začátku dubna do července snáší většinou 4-7 vajec. Sedí pouze samice 13-14 dní, samec ji po celou dobu krmí. Ve hnízdě mláďata setrvávají 13-15 dní, dalších asi 8 dní jsou rodiči krmena i po vyvedení. Pohlavně dospívají ve 2. roce, nejvyšší věk je téměř 13 let. Potravu tvoří převážně drobní bezobratlí, v létě a na podzim i různé bobule a plody rostlin.

Obývá většinu Evropy od Irska přes Ural až do západní Sibiře. Jižní hranice rozšíření probíhá od severozápadní Afriky do Malé Asie. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé.

Pěnkava obecná v zimě na sněhu

Pěnkava obecná
Fotografujte, Kouzelná zahrada, Pěnkava obecná, Ptáci na zahradě, Ornitologie

Babí léto, Cesty, Červenka, Kouzelná zahrada, Ptáci, Ptáci na zahradě

Červenka obecná

Červenka obecná je velká

 jako vrabec domácí. 

Má kulovité tělo s dlouhým ocasem a končetinami a krátkými křídly a zašpičatělým zobákem. Svrchu je světle hnědá, zespodu modrošedá a bílá, na hrdle a na obličeji má nápadnou rezavočervenou …náprsenku
Červenky si oblíbily lesní oblasti, kde mají dostatek hnízdních příležitostí. Objevují se ale i v zahradách a v městských aglomeracích, kde si hnízda stavějí v živých plotech apod. Zde se bohužel často stávají oběťmi dopravních prostředků, ale i různých nástrah v podobě prosklených stěn apod., které červinky, ale ani jiné druhy ptáků, nedokáží zaregistrovat.

Babí léto, Cesty, Červenka, Kouzelná zahrada, Ptáci, Ptáci na zahradě

Brhlík lesní, V lese, Ptáci, Ptáci na zahradě, Zelené pláně, Kouzelná zahrada

Brhlík lesní
Obývá hlavně listnaté a smíšené lesy, 

méně častý je v lesích jehličnatých, v parcích a zahradách.

Hnízdí 1x do roka, dvojí hnízdění je spíše výjimkou. Hnízda si staví v dutinách stromů, běžně používá i budky.

Pro brhlíka je typické, že u vybrané dutiny vymaže hlínou smíchanou se slinami spáry v okolí vletového otvoru a ten vymazáním upraví k velikosti těla. U budek, kde není třeba nic upravovat, lepí často hlínu pod stříšku. Od konce března do začátku června snáší 5-8 (4-10) vajec, sedí pouze samice 14-16 (18) dní. Hnízdní péče trvá 23-24 dní, při opouštění hnízda jsou mláďata již plně vzletná. Ještě asi 8-10 dní zůstává rodinka spolu a mláďata jsou první dny po vylétnutí ještě krmena rodiči. Pohlavně dospívají v prvním roce života, nejvyšší věk u kroužkovaného ptáka je 9 let.

Potravu tvoří veškerý hmyz, který velikostně zvládne a různá semena.

Živočišná potrava převládá v jarním a letním období, na podzim, když dozrávají nejrůznější semena (slunečnice, lípa, javor, dub, šišky) se přeorientuje na potravu rostlinnou.

ZELENÉ PLÁNĚ a ptáci u krmítka

Zvonek zelený

Ptáci a zahrady. Strakapoud na hrušni.

Strakapoud na hrušce
Strakapoud velký (Dendrocopos major)

Brzy na jaře samci důrazně bubnují zobákem do stromů. Tím zahánějí konkurenty, a současně lákají do svého teritoria samičky. Velikostí strakapoud dorůstá 25 centimetrů váží 100 gramů.
 Vyznačuje se strakatým černo-bílo červeným zbarvením. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Na našem území poměrně hojný datlovitý pták žije v lesích, parcích i zahradách. Vytesává dutiny do stromových kmenů, případně zabírá opuštěné příbytky jiných ptáků. Konzumuje zejména larvy hmyzu, semena jehličnanů, případně plody, třeba lískové ořechy.

 Aby se prokousal do nitra šišky, používá takzvanou kovadlinu. Šišku utrhne zobákem, odnese ji ke štěrbině v kůře nebo do úzké vidlice větví, zasekne ji tam a následně zpracuje.

STRAKAPOUD VELKÝ. Příroda kvete i na zahradě

Příroda kvete i na zahradě
Potrava strakapouda velkého je složena z části živočišné, tvořené často hmyzem, který strakapoud musí z kmene stromu vytesat.

 Při takové práci jsou jednotlivé údery od sebe zřetelně oddělené. Druhou složku potravy tvoří část rostlinná, jako jsou semena jehličnatých, řidčeji i listnatých stromů či různé plody. Borové nebo smrkové šišky strakapoud utrhne zobákem, odnese je ke štěrbině v kůře nebo do úzké vidlice větví, tam je zaklesne a zpracuje. Takovým místům se říká "kovárna". Ptáci také kroužkují stromy a olizují prýštící mízu. Strakapoud velký je stálým druhem. Severské populace však podnikají od konce léta kratší či delší potulky na jih, které při nedostatku potravy na severu mají až ráz invazí.

Strakapoud velký (Dendrocopos major).

Náš nejběžnější datlovitý pták velikosti kosa. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Prostředím strakapouda velkého jsou stromové porosty všeho druhu. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. (borové a smrkové šišky odnáší ke štěrbině v kůře nebo do úzké vidlice stromu, kde je zaklesne a zpracuje).

K hnízdění, které začíná koncem dubna, si vytesává dutinu s okrouhlým otvorem. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata. Je stálý, během některých zim dochází k invazím severských populací do střední Evropy.

Strakapoud velký

Strakapoud velký
Strakapoud velký (Dendrocopos major)

Pestrý, až 23 cm dlouhý pták s rozpětím křídel téměř 40 cm je naším největším strakapoudem. Je poměrně hojný v lesích, parcích i zahradách s velkými stromy. Na jaře označuje své území hlasitým bubnováním do větví. Anebo do kovové tyče, když zjistí, jak pěkně zní. Může se dožít až 10 let. Je stálý a v zimě často přilétá na krmítko. Chutná mu lůj a slunečnice.

Potrava: Pod kůrou stromů dobývá larvy hmyzu. Šplhá přitom jako všichni strakapoudi s pomocí silných drápů, zapřený o tuhá ocasní pera. Pojídá i ořechy, semena, bobule dřevin. Hnízdění: Ve vytesané dutině snáší samička v období od dubna do června 4–7 vajec.

STRAKAPOUD. Práce na zahradě, Ptáci na zahradě, Strakapoud, Příroda a zahrada

Strakapoud
Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)

Je nejvýše 22 cm dlouhý, s rozpětím křídel 35 cm, nachází se mezi svým velkým a malým „bratrem“. Je vzácnější než strakapoud velký, vyžaduje staré, částečně již odumírající stromy, které se vyskytují především v přirozených lesích. U nás patří k ohroženým druhům, žije například v lužních lesích, ale spatřen byl i na území Prahy. Většinu času tráví vysoko v korunách stromů. Na jaře hlasitě bubnuje na větve. Může se dožít až 10 let.

Potrava: Na stromech hledá a z kůry vybírá hmyz, chytá mravence, pojídá semena stromů a někdy olizuje vytékající mízu. Hnízdění: Hnízdo si vytesává v odumřelých větvích stromů, samička do něj mezi květnem a červencem snáší 4–7 vajíček.

DLASK TLUSTOZOBÝ

DLASK TLUSTOZOBÝ

KŘIVKA OBECNÁ

Samec je cihlově červený samice hnědá

 Křivka obecná je pták větší než vrabec domácí s velkou hlavou a překříženým zobákem. Samec je cihlově červený, samice olivově hnědá se žlutým kostřecem.


Mláďata mají proužkovanou spodní stranu těla. Křivka často šplhá ve vrcholcích smrků a hledá šišky. Létá rychle a vlnovitě a zdržuje se často v hejnech. Hlas – opakované hlasité „kipp“ a „gipp“, zpěv tvoří cvrlikavé flétnové a skřípavé zvuky promíchané s vábením.

Hnízdění – hnízdí v horských smrkových lesích, při invazích i v rovinách. Hnízdí po celý rok, převážně však v lednu až dubnu. Hnízdo je tlustostěnná miska s hlubokou kotlinou umístěná ve vrcholcích vysokých smrků. Samice sedí na vejcích 12 – 14 dnů a mláďata krmí oba rodiče po dobu 14 dnů. Potrava – semena smrků a jedlí. Křivka obecná je částečně tažný pták s občasným invazním výskytem. 

 Rozšíření prakticky kopíruje rozšíření jehličnanů na Zemi. Žije na většině Severní a Jižní Ameriky, ve většině Evropy a severní poloviny Asie, zasahuje i na severozápad Afriky a izolované populace žijí v jižní Asii. Jedná se o stálý až přelétavý druh, se značně nepravidelnými přesuny (v závislosti na úrodě šišek), které můžou mít až invazní charakter. V posledních desetiletích jsou počty v Evropě stabilní, odhadovány jsou na 5,8 milionu párů. U nás patří mezi poměrně běžné druhy, ale se značně nepravidelným hnízděním. Nejpočetnější je v horských smrkových lesích, v nížinách prakticky chybí. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 30-100 tisíc párů.

Pěnkava na zahradě zastižena v trávě...Pěnkava obecná, Ptáci, Ptáci na zahradě

Pěnkava na zahradě zastižena v trávě

Dospělý samec je pestře zbarvený. Má modrošedé temeno a šíji. 


Na podzim má hlava samce hnědou barvu, do jara se však hnědé lemy peříček olámou a vystoupí šedé středy per. Zobák v době hnízdění je modrý, jinak má barvu rohoviny. Hlava po stranách a hruď jsou rezavě červené, pláštík a hřbet červenohnědé, kostřec je šedozelený. Na křídlech je v každém šatě dvojitá bílá křídelní páska, bílá jsou i krajní pera vykrojeného ocasu.

Samička a mladí ptáci jsou svrchu šedozelení se slabým hnědým nádechem, zespodu šedobílí, křídelní pásky jsou užší než u samečka. Ekologie  Při volbě hnízdiště není vybíravá, žije všude tam kde jsou stromy a keře: parky, zahrady, remízky, stromořadí, nebo lesy všech typů, nevyhýbá se ani centrům velkých měst. Hnízdí od dubna do července 2x ročně, někdy jen v jednom a tom samém hnízdě.
Hnízdo, které patří k nejhezčím ptačím stavbám, je hustě a pevně spletené z mechu,jemných stébel a kořínků. Vnější vrstvu maskuje samička lišejníky, pavučinami a kokony hmyzu. Uvnitř hnízdní kotlinky je měkká vrstva z chlupů, žíní a drobného peří. Snůška obsahuje 3-6 načervenalých či modravě zelených vajíček s typickými skvrnami a různě zakřivenými čárkami.
Mladé krmí oba rodiče hmyzem, hlavní potravou pěnkav jsou však různá semena.

Hledáte ten svůj příběh? Je tady!

aktivity radosti a milování života Andělská trumpeta Android APORT Arnika Azalky Babí léto Baby - Blackbird Barevné nadělení Bažant Bělotrn kulatohlavý Bělotrn modrý Beruška Bez černý Bílý kůň Blatouch Bledule Bledule jarní Bombus terrestris Borelióza Borůvka kamčatská Boticelli Boží Muka Brhlík Brkoslav severní Brugmansie Brusinky Bříza Budníček menší Bukáček malý Bukvice lékařská Bylinky Cardinal Cesty Cibuloviny čaj Čaj z levandule Čáp černý čáp na hnízdě Čápi Čas lásek čápů Čas lásek jelenů Čekanka Červenka Česnek Čížek žlutý Člověk a Nemoc Čmeláci Dekorativní Deprivace Devětsil Digitalis purpurea Divizna Divočáci Dlask Dlouhozobka svízelová Dobromysl obecná Dravci Drozd kvíčala Drozd zpěvný Drvodělka Duch v bezovém keři Durman Dýně Echinacea Fauna Flora Flowers Show Fotografie Fotografujte Fuchsie Ginkgo Biloba Heřmánek Historie Hlaváček jarní Hloh Hluchavka Hmyz Hnízdění Holub hřivnáč HORTENZIE Hořec Houby Hrad Litice nad Orlicí Hrušeň Humor a vtipy Husy na řece Hýl obecný Chalupy Chitalpa Chocholouš CHRPA Ibišek Indičtí běžci Instinkty a pudy Jablka Jahodník obecný Jahody Jalovec Jarní kytičky Jarní slunce Jaro Jasmín Jaterník podléška Ječmen Jedlý kaštan Jeřáb obecný Jeřabiny Jezírko Jezírko zahradní Ježibaba Jirnice Jírovec Jiřiny Jitrocel Jitrocel sirup Kachny Kaktus Kalina Kalisie voňavá Kalous Káně Karkade Kaštan Kobylka luční kolorit koniklec Konipas bílý KONIPAS HORSKÝ Konopí Konopice Konopka obecná Konvalinka Kopretiny Kopřiva Kořen Koření Kos Kosí hnízdo Kosmetika Kouzelná zahrada Kozy Krahujec Krajina Krakonošovo Králíček obecný Krmení mladých Krmítko Krmítko na zahradě Krokus jarní a žlutý Krutihlav obecný Křen KŘIVKA obecná Kuchyně Kulatý bodlák Kůň Květa Fialová Květy Květy kostivalu lékařského KYNOLOGIE Kytičky Labutě péče o mladé Láska Lásko bože lásko Léčivé rostliny Ledňáček Lékař a bylinky Lékařství Léto Levandule Levandulová koupel Libavka Libeček Life et Google Likér Lilie Liliovník tulipánokvětý Linduška lesní Lípa Lipový květ Liriodendron tulipifera Liška a dívka Lnice alpská (Linaria alpina) LOV Maceška Maliny Maralí kořen Máta Mateřídouška Mateřství a péče o potomstvo Mating Mayodendron igneum Medicina Meduňka Město kvete Milování světu vládne Mišpule obecná Mlok Mlynařík dlouhoocasý Mobilní fotografie Motiv domova Motivační základní emoce Motýli Mračňák-Abutilon Muchomůrky bílé (Milan Hlavsa) Muchovník Mydlice lékařská Myslivost Namlouvání Námluvy Náprstník červený Naše zahrady Netýkavka konžská (papoušková květina) Nootropika a kognitiva O Sněhurce Omeleta Oregano Orchideje Ornitologie Ovoce Pampeliška Papriky Parky Páření Čmelák královna Pařeniště Pěnice černohlavá Pěnice podkřovní Pěnice slavíková Penízovka sametonohá Pěnkava obecná Perský kocourek PES NA ZAHRADĚ Petrklíč Pilát lékařský Plicník lékařský Počítáme jaro Podběl lékařský Podravka Podzim Pohádka Pohádková zahrada Polévky Popenec Popínavé (pnoucí) růže Poslové jara Poštolka obecná Poznáte je? Práce na zahradě Prevence Procházky přírodou Prvosenka jarní Předivka zhoubná Přikrmování ptáků Přináší čáp štěstí? Příprava na zimu Příroda Příroda a zahrada Psychopatie Ptáci Ptáci na zahradě Ptačí koncert Ptačí zpěv Ptačinec Pustoryl Radost a uspokojení Rady a tipy Rákosník Rakytník řešetlákový Ráno Recepty Rehek zahradní Relaxujeme Repelent Rododendrony Ropuchy Rozmarýn Růže Růže pro domácí pěstování Růže výsadba řez množení Rybíz rychlá večeře Rýmovník Řebříček obecný Řepík lékařský Řimbaba Sadba Salamander Samsung Sasanka - Anemone Sasanka hajní Sázení a množení Sedmikrásky Sirup Skalka Skokani Slavík obecný Sléz lesní Slimáci Slípka zelenonohá Slunéčko sedmitečné Slunečnice Sněženky Snídaně Sociální sítě Sojka Sovy Stehlík Stezka Strakapoud Strnad Stromy a keře Studna sv.Martin Svazenka Světlík lékařský SÝKORA MODŘINKA Cyanistes caeruleus Sýkorka modřinka Sýkorka uhelníček Sýkorky Šafrán (Crocus sativus) Šalvěj Šípky Škůdci Šoupálek dlouhoprstý špaček Štětka lesní Talovín zimní Tinktury Trubačovité Třapatka nachová Třapatka srstnatá neboli rudbekia Třezalka Ťuhýk obecný Ťuhýk šedý Tulipány U křížku Umění Úvod do stránky V lese Vaříme doma Včely Velikonoční pomlázka Verše Veverka Veverka černá Videa o zahradě Víno Violka vonná-fialka Vivaldi Vlaštovičník Vlaštovka Vlčí máky Vlha pestrá Voda Vodouš šedý Volavka Vrabec domácí vrabec polní Vratič Vtipy humor Vysoká Zahrada ticha Zahradní nábytek Zahrady Zánět močových cest Zátiší Zazimování Zběhovec Zdraví Zelené pláně Zelenina Zima Zimolez Zlatý déšť Zvěř zvonek zelený Zvonohlík zahradní Žáby Živé sekačky

Oblíbené příspěvky