Krokusy plné včeliček

Krokusy plné včeliček

DRVODĚLKA na abelii. Drvodělka fialová (Xylocopa violaceae) a drvodělka velká (Xylocopa valga) jsou naše největší samotářské včely.

Drvodělka na abelii

Jsou to velké (14 až 28 mm), černolesklé druhy, tvarem těla připomínají čmeláky. Podobně jako čmeláci mají pylosběrný aparát na zadních holeních, ale přenášejí pyl i společně s nektarem ve voleti.

Mladí jedinci se po vylíhnutí proletují po okolí a pilně se před zimou vykrmují na květech. Potom přezimují v dutinách ve dřevě nebo ve spárách zdiva, nebo ve vlastních vyhrabaných chodbách v zemi.

Zvláštností druhů tohoto rodu je, že přezimují samičky i samečci, k jejich spáření dochází až na jaře.

Drvodělka fialová (Xylocopa violaceae) a drvodělka velká (Xylocopa valga) jsou naše největší samotářské včely.
 Oba druhy si jsou navzájem podobné, často se vyskytují spolu. Hnízdí v mrtvém suchém dřevě, většinou vyhledávají chodbičky, co ve dřevě zůstaly po jiném hmyzu. Samičky tam budují plodové komůrky, tvar je určen velikostí prostoru, obvykle prostor umožňuje vytvořit jednu řadu plodových komůrek, které jsou oddělené přepážkami z dřevních pilin. Stěny komůrek jsou vyhlazeny vodotěsným sekretem. Svůj plod zásobují směsí pylu a nektaru. Larvální vývoj trvá 6 - 8 týdnů. Samičky jsou dlouhověké, obvykle se dožívají vylíhnutí svých potomků.

Drvodělka fialová (Xylocopa violaceae) a drvodělka velká (Xylocopa valga) jsou naše největší samotářské včely.

Drvodělka fialová je včela  (photo by Běla Urbanova)

Xylocopa virginica (Linnaeus), česky drvodělka viržinská (anglicky large carpenter bee) a patří mezi včelovité podobně jako pískorypka, čmelák, ploskočelka či včela medonosná.

Jsou to velké  (14 až 28 mm), černolesklé druhy, tvarem těla připomínají čmeláky. Podobně jako čmeláci mají pylosběrný aparát na zadních holeních, ale přenášejí pyl i společně s nektarem ve voleti.
Mladí jedinci se po vylíhnutí proletují po okolí a pilně se před zimou vykrmují na květech. Potom přezimují v dutinách ve dřevě nebo ve spárách zdiva, nebo ve vlastních vyhrabaných chodbách v zemi.
Zvláštností druhů tohoto rodu je, že přezimují samičky i samečci, k jejich spáření dochází až na jaře.

Drvodělka fialová (Xylocopa violaceae) a drvodělka velká (Xylocopa valga) jsou naše největší samotářské včely.

Oba druhy si jsou navzájem podobné, často se vyskytují spolu. Hnízdí v mrtvém suchém dřevě, většinou vyhledávají chodbičky, co ve dřevě zůstaly po jiném hmyzu. Samičky tam budují plodové komůrky, tvar je určen velikostí prostoru, obvykle prostor umožňuje vytvořit jednu řadu plodových komůrek, které jsou oddělené přepážkami z dřevních pilin. Stěny komůrek jsou vyhlazeny vodotěsným sekretem. Svůj plod zásobují směsí pylu a nektaru. Larvální vývoj trvá 6 - 8 týdnů. Samičky jsou dlouhověké, obvykle se dožívají vylíhnutí svých potomků.

Trvalé usazení na zahradě a jejím okolí představuje přítomnost po celou vegetační sezonu od března a s měsíční přestávkou až do konce září. Drvodělky prodělávají dosti složitý životní cyklus a jeho sledování je opravdovým zážitkem. Pozorovat je možné od jarního probuzení přes námluvy a páření, vyhledávání místa pro hnízdění, vrtání hnízdního otvoru, sběr a transport výživy pro potomstvo, ukončení života a vylíhnutí nové generace koncem měsíce srpna až do doby hledání místa pro přezimování.
Drvodělky ve volné krajině nemají mnoho příležitostí najít takové místo, kde by se mohly uživit a rozmnožit. Přírodní zahrady, extenzivní sady, maloplošné vinice, snad některé parky a samozřejmě chráněná území jsou jedinými plochami, kde mohou drvodělky najít podmínky k životu. A co je dobré pro drvodělky je příležitostí i pro jiné druhy hmyzu, zejména čmeláky jiné druhy samotářských včel, motýly, ale třeba i pro plazy.

Zimu přežívají drvodělky obojího pohlaví ve skrýších různého typu  škvíry, dutiny, údajně i v podzemních děrách, v hnízdech, kde se vylíhly. Pravděpodobně místo pro přezimování nemusí být nezamrzající. Již v teplých dnech koncem března a naplno v dubnu opouštějí zimoviště a začínají vyhledávat první květy se zdroji potravy. Na přelomu dubna a května se páří a samečci následně hynou. Oplodněné samičky začnou hledat vhodné místo pro založení hnízda. Výběr hnízda může trvat  mnoho dnů a spolu s vrtáním hnízdní komůrky i více týdnů. Jakmile je hnízdo připraveno, samička neotálí se sběrem potravy pro nastávající vývoj plodu. pyl a nektar ukládá do každé plodové komůrky. Spolu se sneseným vajíčkem pak komůrku uzavře. Celkem takto připraví 6-8 komůrek. Asi po  osmi týdnech se líhnou a vylétají mladé drvodělky. Do doby vylétnutí mladých drvodělek žije i jejich matka, ale potom hyne. Mladí jedinci, samičky i samečci ještě před zimováním sbírají nektar na podzimních květech.

Včeličky usilovně pracují, jak jinak a fotograf to uloží do digitální paměti fotoaparátu i sociální sítě #Hmyz, Jaro, Květy, Včely, Příroda a zahrada

Včela pracuje na jaře a fotografové mají žně (photo by pavel kysela)

Bez včel bychom na zahradě neměli ovoce, zemědělci by neměli dostatečnou úrodu, vyhynuly by spousty vzácných planě rostoucích rostlin, krajina by radikálně změnila svůj ráz.

Včelstvo se skládá z jedné matky, několika tisíců dělnic a několika desítek trubců. Včely chováme v úlech. Včelí královna se vyvine z vajíčka jako každá jiná včela, ale díky výjimečné stravě (mateří kašičce) a díky daleko většímu prostoru buňky, v které se  vyvíjí, se u ní vyvinou takové orgány, které jsou potřeba pro její oplození, kladení vajíček a také například tvorbu zvláštního feromonu (mateří látky), který na ostatní včely v úle působí jako blahodárná droga.

 Trubec nemá žihadlo, zato oči má přes celou hlavu. Včely mají pět očí (dvě velká složená a tři malá) a šest nohou. Tělíčko se skládá z hlavy, hrudi a zadečku. Včely dýchají tzv. vzdušnicemi, které mají v zadečku. Vlastně dýchají zadečkem.
Na třetím páru nohou mají včely dělnice tzv. košíček pro sběr pylu. Včely se dorozumívají doteky tykadel, včelím tanečkem, pomocí vůně několika typů feromonů a také zvuky. Například matky při líhnutí „týtají“ a „kvákají“. Včely při rojení většinou nejsou útočné a to ani v případě, že jste uprostřed rojení (ale raději to nezkoušejte).

 Při rojení odlétá stará matka z úlu z částí včel – vytváří roj a tak přenechává právě narozené matce své původní obydlí. Každá včela má v úle svou úlohu, vykonává po určitou dobu jednu a tutéž činnost. Buď uklízí, nebo krmí, nosí vodu, pyl, med či propolis, brání česno nebo staví plásty z šupinek vosku, který jí vypadávají z tělíčka...

Jaro a pilné včeličky. Pracují a slunce svítí. Ne tak člověk. Ten práškuje a čeká až mu pečený holubi vletí do....huby!

Včeličky na květu. Boží dílo!

Jaro. Včela a Sněženka jarní.

Včelka už pracuje

Květy a pilné včely

Pilné včely