PĚNICE SLAVÍKOVÁ. Poznáte je?

Pěnice slavíková

Pěnice slavíková, Fotografujte, Kouzelná zahrada, Naše zahrady, Poznáte je?, Ptáci na zahradě, Ptáci

PŘÍRODA A BROUCI. Zahrada má své obyvatele z říše brouků. Znáte je?

POZNÁTE MĚ?

Drozd zpěvný. Poznáte je? #Drozd zpěvný, Jaro, Poznáte je?, Ptáci, Ptáci na zahradě,

Drozd zpěvný na jaře

Drozd zpěvný je pták o něco menší než kos černý, svrchní strana těla je hnědá, hruď je smetanově žlutá a hustě skvrnitá, spodní strana křídel je žlutá. 

Samice a samec se navzájem neliší, mláďata jsou na svrchní straně těla skvrnitá. Zpívá na vrcholcích stromů od března do července. Hlas – vábení je „cipp“, zpěv jsou hlasité motivy, z nichž se každý asi třikrát opakuje.

Hnízdění – hnízdí běžně v lesích, parcích a zahradách v dubnu až červnu dvakrát ročně. Hnízdo je jedno z nejpozoruhodnějších ptačích hnízd – je to hluboká miska ze suchých stébel, stonků a mechů uvnitř vymazaná jemnou dřevitou hmotou. Hnízdo je umístěno nízko v křoví nebo na jehličnatých stromech. Samice snáší 4 – 6 zelenomodrých, řídce černě tečkovaných vajec na kterých sedí sama po dobu asi 12 – 14 dnů a o mláďata se poté starají oba rodiče po dobu asi 14 dnů. Potrava – hmyz, plži, červi, žížaly, a bobule. Drozd zpěvný je částečně tažný pták přezimující v jižní Evropě, odkud se vrací v březnu a odlétá v říjnu.

Rozšíření:  Evropa až střední Asie po jezero Bajkal, severní hranice rozšíření je zhruba na 70. st. s. š. Introdukován byl na Nový Zéland. Na počátku 20. století se rozšířil do Skandinávie, od poloviny 20. století silně proniká z lesů do blízkosti lidských sídel. V celé Evropě hnízdí přes 20 milionů párů, populace jsou považovány za stabilní. Převážně tažný druh zimující od severozápadní Afriky přes Středomoří po Írán.

 Část ptáků ze západní a střední Evropy na zimu neodlétá, popřípadě už v těchto oblastech zimují někteří jedinci ze severnějších populací.

Mlynařík dlouhoocasý na borovici. Poznáte je?

Mlynařík dlouhoocasý na borovici

#Mlynařík dlouhoocasý, Poznáte je?, Ptáci na zahradě, Ptáci, Procházky přírodou, Příroda a zahrada, 

Květy na louce - poznáte je? Jsou drobné a křehké, přesto krásné...

Květy na louce - poznáte je?

Jirnice bílá nebo modrá (Polemonium coeruleum), horská, třeba na Šumavě. Poznáte je?

Jirnice bílá (modrá)  (Polemonium coeruleum), horská, třeba na Šumavě

Jirnice modrá (Polemonium caeruleum) je vytrvalá, až 80 cm vysoká bylina.

Vedle přírodního druhu s modrými květy se pěstuje i odrůda s bílými květy.
Jirnice vyžaduje vlhčí, humózní půdu a slunné až polostinné stanoviště. Množí se dělením trsů na jaře nebo na podzim, případně semeny. Celkově jde o poměrně nenáročnou rostlinu.

Dlask tlustozobý. S hýlem nejhezčí ptáci u nás. Dlask, Ptáci, Ptáci na zahradě, Příroda a zahrada, Poznáte je?, Pohádková zahrada

Dlask tlustozobý

Dlask tlustozobý je pták veliký jako špaček obecný. Má mohutný modrý (v zimě hnědý) zobák, silnou hlavu a krátký ocas s koncovou bílou páskou zřetelnou za letu. Pod zobákem má černou skvrnu, na křídlech má dvě bílé křídelní pásky zřetelné za letu. Je celý červenavě nahnědlý, samec má též červenavé temeno.

Samice je celkově bledší. Na zemi se pohybuje rozvážně bud kráčí, nebo poskakuje.
Hlas - vábení je mohutné „ciks“ nebo „citt“, zpěv je nenápadné žvatlání s vábivými motivy.

Ekologie - Hnízdění - hnízdí ve světlých listnatých lesích a ovocných zahradách v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je vybudováno z klacíků, kořínků a mechu v korunách stromů a je vystlané chlupy. Samice snáší asi 5 světle modrých, řídce černě skvrnitých vajec na kterých sedí převážně sama po dobu 11 - 14 dní, samec ji přináší potravu a občas ji vystřídá, mláďata krmí oba rodiče po dobu asi 12 - 14 dnů.

 Potrava - dlask se specializuje na požírání zrn, vyklovává především jádra z plodů, dále požírá tvrdá semena různých listnatých stromů a nepohrdne ani hmyzem. Dlask tlustozobý je částečně tažný pták, severské populace přezimovávají v jižnějších oblastech Evropy.

Rozšíření  Severozápad Afriky, Evropa po jih Skandinávie, v Asii areál pokračuje až po Japonsko v pásu na jih do jehličnatých lesů. Hlavně v jižnějších částech areálu převážně stálý druh, naši ptáci jsou z větší části tažní, zimují v západní Evropě. Celoevropské populace čítají přes 2,4 milionu párů, hodnoceny jsou jako stabilní a zabezpečené. U nás je rozšířen dost nepravidelně v nížinách a pahorkatinách, ve vyšších polohách je řídký a na horách hnízdí jen vzácně-max kolem 1000 m.n.m. Početní stavy u nás mírně klesají, v letech 2001-03 čítaly 140-280 tisíc hnízdících párů.


#Dlask, Ptáci, Ptáci na zahradě, Příroda a zahrada, Poznáte je?, Pohádková zahrada,Dlask, Ptáci, Ptáci na zahradě, Příroda a zahrada, Poznáte je?, Pohádková zahrada,

Kos černý #Kos, Ptáci na zahradě, Ptačí zpěv, Poznáte je?, Fotografujte!

Kos černý - detail (by libor šejna)

Kos černý je pták menší než hrdlička zahradní. Samec je celý černý s oranžově žlutým zobákem a kroužkem okolo očí. Samice je hnědavá s bělavějším hrdlem a nezřetelně skvrnitou hrudí.
Mláďata jsou podobná samici a mají světlé podélné proužky na zádech. Hlas - vábení je „dukdukduk“ nebo „srííí“, varování je rámusivé „tikstikstikstiks“, zpěv je flétnová hlasitá sloka.

Ekologie  Hnízdění - hojně hnízdí v lesích, zahradách a parcích i ve městech. Hnízdí v dubnu až červenci dvakrát až třikrát ročně. Hnízdo je polokulovitá miska vybudovaná ze suchý stébel a kořínků slepených hlínou umístěná v křoví nebo na stromech, někdy i na budovách. Samice snáší 4 - 6 modrozelených vajec s rezavými skvrnami na kterých sedí sama po dobu 13 - 14 dnů a o mláďata se poté starají oba rodiče po dobu 12 - 15 dnů na hnízdě a po vylétnutí ještě asi dva týdny je přikrmují. Potrava - hmyz, plži, červi, žížaly, bobule a ovoce. Kos černý je částečně tažný pták, v posledních letech zejména ve městech přezimuje. Ze zimovišť v jižní Evropě se vrací na přelomu března a dubna a odlétá v listopadu.

Rozšíření  Severozápad Afriky, mimo severovýchodu celá Evropa, Malá Asie a dál přes středoasijská pohoří až do východní Číny. Jižní populace jsou stálé, severnější se většinou na zimu stahují jižněji, popřípadě k lidským obydlím. V průběhu 19. století tento původně převážně lesní druh začal pronikat do blízkosti lidí, tyto populace v současnosti převažují. Početnost v Evropě je stabilní, na celém území hnízdí přes 40 milionů párů. V ČR hnízdí početně na celém území od nížin až po horní hranici lesa. K velkému nárůstu stavů došlo ve 2. polovině 19. století v souvislostí s přechodem k synantropnímu způsobu života. V současnosti jsou početní stavy stabilní, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 2-4 miliony párů.

#Fotografujte, Kos, Poznáte je?, Ptáci na zahradě, Ptačí zpěv,

Ptáci na zahradě. Poznáte je? Pěnice černohlavá, Ptáci, Ptáci na zahradě

Pěnice černohlavá

Přikrmování v zimě:

Hovězí lůj někdy bývá ke koupi v řeznictví ( 1 kg asi 17 Kč ) Dát jen kousek, ostatní do mrazáku a postupně dávat celou zimu.
Lůj zbožňuje skoro všechno ptactvo.

Nebo je možné lůj rozehřát a s různými semínky a oříšky nalít třeba do půlených kokosáků a po vychladnutí zavěsit.. Rady najdeš na Google po zadání slov třeba  → přikrmování ptáčků v zimě.

Ptáci na zahradě. Poznáte je? Krutihlav obecný

Krutihlav obecný (Jynx torquilla) je menší pták z čeledi datlovitých s tělem dlouhým 16 až 18 cm. Jediný z našich datlů je tažný. 

Krutihlav obecný (sociální sítě Ptáci na zahradě)

Přilétá od března do dubna a hned obsadí své hnízdní teritorium. Protože má slabý zobák hnízdní dutiny si sám nevytesává ale agresivně obsadí dutinu vytesanou jinými ptáky, které vyžene a jejich vajíčka a případná mláďata zabije a s hnízdem z dutiny vyhodí. Samice snáší kolem osmi vajíček na nichž rodiče sedí střídavě až dva týdny. Při vyrušení vydává syčivý zvuk a kroutí hlavou (až o 180°). Po vylíhnutí jsou mláďata krmena na hnízdě cca 2 týdny, po vylétnutí ještě další týden. Mláďata krmí hlavně kuklami mravenců a kukly i mravence nalepuje na dlouhý lepkavý jazyk. Loví i jiný hmyz, pavoukovce, slimáky a na podzim sbírá i drobné plody.

Krutihlav, který patří k silně ohroženým druhům (V ČR žije cca 1 až 2 tisíce párů), odlétá koncem srpna a v září.

Ptáci na zahradě. Krmení mladých. Otevři zobáček!

Otevři zobák! No, vidíš, že to umíš....

Ptáci na zahradě.

Od pozorování zeleně přírody a co se tam děje - oči nebolí. A dušička ožije. K moři už nemusíte...chůze v přírodě zahřeje na celý rok! Ťuhýk šedý.

Ťuhýk šedý na větvi...v zahradě

Jak pochopíme děje a krásy v přírodě?

Více sledovat, pozorovat a méně digitalizovat naše chvíle s obrazovkou.
  Od pozorování zeleně přírody a co se tam děje - oči nebolí. A dušička ožije.

K moři už nemusíte...chůze v přírodě zahřeje na celý rok!



#Ptáci na zahradě, Ťuhýk obecný, Ťuhýk šedý, Fotografujte, Fotografie, Poznáte je?, Přikrmování ptáků, Ptáci, Relaxujeme, 

Zahradníkova odměna. Kvetou a omamně voní. Zahrádkáři, poznáte je?

Pohádkové květy. Poznáte je?

Drozd zpěvný. Brzy na jaře, od konce února nebo v březnu, kdy ještě na zemi leží zbytky sněhu. Jednoho rána se zčistajasna do ztichlé, zmrzlé přírody ozve radostný hlasitý zpěv.

Drozd zpěvný

 Drozd zpěvný se ozve velmi brzy na jaře, od konce února nebo v březnu, kdy ještě na zemi leží zbytky sněhu. Jednoho rána se zčistajasna do ztichlé, zmrzlé přírody ozve radostný hlasitý zpěv. 

K pronikání drozda zpěvného do lidských sídlišť, parků a zahrad došlo oproti kosům mnohem později, a vlastně probíhá dodnes. Však si doposud drozd uchovává větší plachost vůči člověku než kos. Na rozdíl od kosa jsou všichni naši drozdi tažní a zimu tráví v oblasti Středomoří.

Je o málo menší než kos, shora hnědý, na hrdle a prsou světle okrový s tmavě hnědými podélnými skvrnami. Vyskytuje se ve všech typech lesních porostů, v parcích, na hřbitovech apod. Potrava jako u kosa (drobní bezobratlí jako hmyz a měkkýši, dužnaté plody). Hnízdo buduje nejčastěji na stromech; hluboká kotlinka je bez výstelky.
 Samice snáší 4 až 5 vajec a zahřívá je sama, ale mláďata již krmí oba rodiče. Tažný, zimoviště našich populací leží zejména v Itálii, Francii a Španělsku. 

Přilétá v březnu, odlétá v říjnu. 

Nenecháváme rytí na jaro – jarní rytí je polovina úrody. Poznáte je? Krmítka umístíme tak, aby se k nim nedostaly kočky.

Rehek zahradní - sameček

V listopadu urychleně dorýváme všechny záhony, které jsme zatím nestihli zrýt.
Zásadně nenecháváme rytí na jaro – jarní rytí je polovina úrody. V přerytém záhonu se přes zimu všechny organické části dokonale rozloží. Také vzešlé plevele přerytím a obrácením ztratí sílu pro další vegetaci. Pokud jsou však plevelné druhy ještě v plné vegetaci, vyplatí se ještě na podzim aplikovat herbicidy.

V listopadu můžeme také ze země vyrýt rebarboru a poté ji velmi dobře rychlit ve sklepě. Pro rychlení se nejlépe hodí mohutné rostliny.

V listopadu je nejvyšší čas rozmístit na zahradě krmítka pro drobné ptactvo, protože to je pro zahradu dobré – jeho hlavní potravou jsou totiž škůdci. Do krmítek sypeme slunečnici, proso, mák, ovesné vločky a zavěšujeme lojové koule se semínky.
 Krmítka samozřejmě umístíme tak, aby se k nim nedostaly kočky.

Listí, které napadá na záhony trvalek, tam necháme ležet. Listí je totiž pro rostliny přirozeným půdním krytem, který brání nežádoucímu vypařování vody z půdy. Naopak odstraníme listí napadané k rostlinám s listovými růžicemi nad zemí jako je například lilie bělostná, náprstník nebo divizna.

Zdroj: rozhlas.cz