Jarní květy v horském prostředí |
Spolu se sněženkami patří k prvním jarním cibulovinám. Upoutá svítivě žlutými, vonnými květy nízko nad zemí. Daří se mu na stinných až polostinných stanovištích s dostatkem světla na jaře.
Velmi pěkně vyniká ve velkých skupinách v trávníku.
Rozšíření: Druh pochází z jižní Evropy, pěstuje se v celé Evropě, mnohde také zplaňuje, byl zavlečen i do Severní Ameriky. U nás se často pěstuje v zahradách a parcích, odkud vzácně zplaňuje (např. Praha – Šárka, Konopiště, Brno, Kyjov).
V jižní Evropě roste ve vlhčích listnatých lesích, také na loukách a při okrajích vinic, vystupuje až do nadmořské výšky 1 200 m. U nás zplaňuje ze zahrad a parků, objevuje se proto v blízkosti zahrad a lidských sídel, podél cest, na rumištích a skládkách, většinou na přistíněných stanovištích.
Popis: Vytrvalá hlíznatá rostlina, 5–20 cm vysoká, přízemní listy řapíkaté, dlanitě 5–7četné, objevují se až po odkvětu, pod květem se nacházejí 3 listeny v přeslenu, které jsou členěny v čárkovité úkrojky. Květy jsou jednotlivé, 2–3,5 cm v průměru, okvětní lístky žluté, kvete již koncem zimy a začátkem jara. Plodem je stopkatý měchýřek se zobánkem.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh v Maďarsku a Srbsku.
Pro své časné kvetení je talovín oblíbenou zahradní rostlinou, v kultuře se pěstuje již od 16. století. Po odkvětu vytvoří rostlina dostatek semen, která klíčí v příštím roce – samovýsev je tedy spolehlivým způsobem rozmnožování tohoto druhu.
Talovín zimní |
Přešlechtěné tulipány, narcisy, hyacinty vyžadují pravidelné vyzdvižení ze země koncem jara a opětné vysazení na nové stanoviště znovu na podzim. Jedině takto zajistíme jejich opakované kvetení. Časná doba rozkvětu umožňuje zařazovat cibuloviny do výsadeb k později rašícím květinám, jako podsadbu vzrostlých stromů náhradou za trávník a či jako součást travního porostu. Protože většina z cibulovin čerpá živiny z vlastních listů, je třeba nechat po odkvětu cibuloviny v klidu "zatáhnout" a neseřezávat byť nevzhledné listy. S úspěchem je ovšem můžeme kombinovat s později rašícími velkolistými trvalkami, například hostami které je rašícími listy zakryjí. Příkladem toho je probouzející se trávník plný šafránů, ladoněk nebo vznešených zlatých květů narcisu. Právě časný vegetační režim a s ním i následný brzký vegetační klid činí cibuloviny tolik atraktivní a vzácnou složkou středoevropské květeny.
Sněženka - Galanthus nivalis
Naše domácí květina, vykvétá jako jedna vůbec z prvních na jaře, často ještě pod sněhem. Bílé kvítky má velké asi 2 cm. Klade jen skromné nároky na stanoviště, dobře se jí daří v kypré humózní půdě pod listnatými stromy, kde je na jaře dostatek vláhy. V takovém prostředí se nejsnadněji množí. Jedna cibulka vytvoří za několik let velký trs sněženek. Po odkvětu brzy zatahuje.
Bledule jarní - Leucojum vernum
Krokusy |
Ladoňka sibiřská - Scilla sibirica
Ladoňka je jednou z nejpěstovanějších drobných cibulovin. Dosahuje výšky maximálně 20 cm. Vykvétá v březnu převislými, zvonkovitými, jasně modrými květy. V některých případech jsou květy také bílé. Nejlépe se jí daří v lehčích půdách na slunných stanovištích. V dobrých podmínkách vytvoří samovýsevem celé porosty, efektní zejména na skalkách nebo v podrostu vyšších dřevin
Narcis - Narcissus
Vytváří obvykle shluk cibulí, z nichž vyrůstá několik úzkých listů a dutý stvol, zakončený jedním nebo více květy v mnoha barevných provedeních s různým uspořádáním květu. Plnokvěté i jednoduché květy mohou být bílé, smetanové, žluté, ale také oranžové barvy.
Kvetou od března do května. Narcisy žádají výsluní a propustnou půdu, bohatě vyhnojenou kompostem. Vysazujeme je v srpnu a v září vždy na 3 - 4 roky.