Jeřabiny |
červený úsměv jeřabin
i modré rozjásané nebe
je jenom krásný léta stín –
ráno už malounko to zebe …
Jeřáb obecný je středně velký strom, 16 - 18 m vysoký, s kulatou korunou. Kůru má světle šedou, v pozdějším věku podélně rýhovanou; mladé větve jsou červenohnědé, plstnaté, později olysalé. Pupeny jsou na hrotu chlupaté. Listy jsou lichozpeřené, se 4 - 9 jařmy přisedlých lístků, ostře 1 - 2krát pilovitých.
Květenství je v přímých chocholičnatých latách. Koruna je složena z 5 korunních plátků, asi 4 - 5 mm dlouhých, okrouhlých. Tyčinky v počtu 20 jsou tak dlouhé jako korunní plátky. Plod je červená malvice se 3 semeny. Kvete od konce května do poloviny července.
Výskyt: Má 2 poddruhy: subsp. aucuparia patří k subalpinsko-arktickým evropským typům a je u nás rozšířen od nížin až po horní hranici lesa. Druhý subsp. glabrata (W. et Gr.) Hayek roste od horní hranice lesa výše, a to zejména v kosodřevinovém stupni. První poddruh je přítomný skoro v každém jehličnatém lese, hlavně v jedlových smrčinách a smrčinách, kde v podrostu vyrůstá velmi pomalu. Uplatní se jen tehdy, je-li stromový porost vyvrácen, pak však často roste v souvislých porostech, které jsou potlačeny, až znovu doroste další generace smrku. Tyto téměř uzavřené porosty vytvářejí dočasné lesní fytocenózy, velmi důležité z hlediska ochrany půdy před zatravněním.
Využití: Je odolný vůči plynovým emisím v ovzduší a proto se hodí k vysazování kolem cest, do městských parků apod. Semena plodů obsahují mandlový olej a glykosid amygdalin. Seveřané připravují z plodů divokého jeřábu a z jeho kultivarů ocet a lihové nápoje.
Zajímavost: Obsah kyseliny parasorbinové v plodech zabraňuje klíčení semen; v přírodě vyklíčí semena poté, když prošla zažívacím traktem ptáků (nejčastěji drozdovití). Při umělém výsevu musí předcházet speciální příprava (stratifikace), spočívající ve střídavém uložení ve vrstvách mezi piliny, písek, jehličí apod.
Strom jeřábu |
Živí ptactvo i zvěř a ve všech ohledech přispívá k ekologické lesní rovnováze. Díky své velké mrazuvzdornosti a celkové nenáročnosti je také využíván při zalesňování chudých půd či rekultivaci. Stále častěji je také používán jako příměs do nově zakládaných remízků či slouží k výsadbě do stromořadí podél komunikací od nížin až do horských oblastí.