Hlaváček jarní

Hlaváček jarní

Obsahuje srdeční glykosidy 
adonidosin, adonivernosid, cymarin a adonitoxin, nejvíce ve stonku a v listech. Dále je přítomen alkohol adonit, kyselina akonitová, cholin, pryskyřice, tuk, fytosterin. V květech je dále přítomen flavonový glykosid, v kořenu kumarinový derivát vernadin. Toxicky působí glykosidy, z nichž ve vodě rozpustný adonidosin má účinky na srdce, které však netrvají dlouho, a adonivernosid, jenž je ve vodě jen málo rozpustný, na srdce účinkuje jen slabě.
 Otrava se projevuje zvracením, bolestmi žaludku, průjmem. Smrt může nastat ochrnutím dýchacího ústrojí (byla zaznamenána u dítěte). U postiženého je třeba vyvolat zvracení (není-li spontánní), podat mu aktivní uhlí a přivolat lékařskou pomoc. 
Léčitelství 
Sbírá se kvetoucí nať, která se suší při teplotách 55 až 60 °C. Droga působí povzbudivě na srdce, zejména při degeneraci srdečního svalu a při poruchách krevního oběhu. Účinek nastupuje rychle, není však tak intenzivní a dlouhodobý jako např. při použití náprstníkových drog.
 Dále má hlaváček mírně močopudné účinky. Užívá se ve formě nálevu nebo tinktury. Vzhledem k tomu, že se jedná o drogu jedovatou, nedoporučuje se její užití v samoléčbě. Kromě toho je sběr hlaváčku zákonem zakázán, neboť jde o rostlinu chráněnou.
Pěstování 
Občas bývá hlaváček pěstován i na zahradách, na vhodných stanovištích vydrží léta a časem se rozrůstá do bohatých trsů.
 Vyžaduje lehčí, výživné, písčité a vápnité půdy, stanoviště by mělo být slunné. Množí se semeny, která se sklízí krátce po dozrání a ihned se vysévají, nebo dělením trsů.