Drozd kvíčala na lípě před krmením mladých (Marta N.) |
Drozd kvíčala je pěvec veliký asi jako kos černý, se štíhlým tělem, poměrně dlouhým ocasem a tenkým zašpičatělým zobákem. Dospělý pták má hnědý ocas, křídla, boky a hrdlo s černými šípovitými skvrnami, bílé břicho, šedý zátylek a hlavu s bílým pruhem nad okem. Zobák je žlutý, končetiny hnědožluté. Samec i samice jsou zbarveny stejně. Ve střední Evropě se jedná mezi drozdy o naprosto nezaměnitelný druh.
Drozd kvíčala je společenský pták žijící v početných hejnech. Při tazích se sdružuje do ohromných, několika sto členných skupin, často ve společnosti drozda cvrčaly (Turdus iliacus). Zpěv je tvořen ze švitořivých, drnčivých a hvízdavých tónů.
Přes léto vyhledává především drobný hmyz a žížaly. V zimě, kdy je o tuto potravu nouze, se živí bobulemi. V zimě při objevení možného zdroje potravy (spadaná jablka, bobule ptačího zobu aj.) je kvíčala poměrně agresivní vůči ptákům své velikosti, tzn. jiné drozdy a kosy nepouští ke krmení a naopak je pronásleduje a zahání.
Většinou hnízdí v koloniích čítajících maximálně padesát párů. Ročně mívá jednu nebo dvě snůšky po 5 - 6 nažloutlých vejcích o velikosti 29 × 21 mm. První snůšku klade během dubna, druhou na přelomu května a června. V rozsoše větví listnatých stromů si staví ve výšce od 4 do 7 m od země hnízdo z větviček a travin vystlané částmi rostlin. Na vejcích sedí po dobu 12 - 14 dní pouze samice. Samec se zapojuje až do výchovy mláďat, která opouštějí hnízdo zhruba po dvou týdnech života, ale ještě několik dnů poté jsou dokrmována.