Ptáci na zahradě a zima. Kosové jako soupeři.

Kosové soupeři (Denis Matthey)

Samečci mají výrazný oranžový zobák, samičky šedý. 

Tento krásný elegantní pták se vyskytuje po celé Evropě. Miluje vlhké lesy s hustým porostem. Usídlil se však i na městských střechách či zahradách a odtud je každým rokem na jaře slyšet jeho zpěv. 

Již v únoru můžeme kosy vidět na krmítkách, ale i slyšet ve větvích stromů či keřů v okolí vašeho bydliště. Tímto zpěvem nejenže vábí samičky k páření, ale zároveň si tak symbolicky značí své teritorium. Kosi žijí většinou samotářsky, pouze v době páření nějaký čas žijí se svou samičkou. Kos je také známý svými skákavými pohyby po zemi, kde hledá potravu. Tou jsou především žížaly, které tahá ze země. Dále se živí hmyzem a různými plody. U nás žijí jedinci, kteří zůstávají na zimu, ale najdou se i tací, kteří odlétají do jižní a západní Evropy či do severní Afriky...

Když se samečkovi podaří najít nějakou tu samičku, staví hnízdo v houštinách, keřích a výklencích zdí nízko nad zemí. Hnízdo bývá z různých materiálů podle toho, kde je umístěno. Jedná-li se například o vykotlaný strom, lze nalézt mezi materiálem použitým na jeho stavbu mech a suchá stébla. Pokud je hnízdo umístěno volně v keři, bývá vyrobeno z kořínků, stonků travin a vystláno zeminou, která je pečlivě uhlazena. V druhé polovině března kosice snáší 4-7 vajíček, která jsou poměrně velká a poseta rezavými skvrnkami. Samice snáší potom ještě v květnu. Po 14 dnech se rodí mláďata, která jsou krmena hlavně hmyzem. Oba rodiče se o svá mláďata dobře starají, nejen co se potravy týče, ale oba střeží hnízdo před nepřáteli.

 Pokud se k hnízdu nějaký přiblíží, kos stejně jako jiní drozdovití ptáci ho odhánějí téměř útokem. Po třech týdnech mohou již mláďata létat.