Den se v růži skryl a z růže vůní bral, tím jsi dlouho žil a kráse přísahal

Den se v růži skryl....

Den se v růži skryl a z růže vůní bral, tím jsi dlouho žil a kráse přísahal 

Mám už v tváři sníh, to léta můžou být,
s prázdnem slůvek tvých chci sotva v písních znít
To víš, že zůstanou, jak loukám tváře kvést
Dál v knihách všech zázraků mou písní zníš dál
To víš, že půjdem k nám, jak cestám zbývá jít též dveřím co vzývají jak náruč toužení,
já dlaň tvou stále znám

To víš, sny zůstanou, a možná může nás hřát zas dál pár slůvek tvých,
když poznáš stůl a nůž když s příliš krásnou lží se loučit náleží
Vítej k nám, vítej k nám ten stůl tu máš
Už náruč znáš, jak chutná prázdná číš přijď zas k nám,
ať sám už víš, jak ve dvou dá se žít, až příjdeš zpátky k nám.