Sojka obecná. Z živočichů loví hmyz, z hnízd jiných ptáků vybírá vejce a mláďata, uloví i malé hlodavce a obojživelníky.

Sojka obecná

Zbarvení těla je narudle šedohnědé, vespod světlejší, kostřec je bělavý. Uzdička, ocas a konce křídel černé. Na křídle je bílé pole, patrné zvláště v letu, křidélko a krovky ručních letek jsou sytě modré s příčnými černo-bílými proužky. Na temeni bělavá, tmavě podélně čárkovaná pera, tvořící nevýraznou chocholku.

Za letu jsou nápadná široká křídla a delší ocas. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, samice jsou poněkud menší a chocholka je ještě méně výrazná.

  Žije v lesích všech typů, řídce i v rozsáhlých městských parcích. Hnízdo ze suchých větviček, vystlané suchými rostlinami a kořínky si staví na stromech, většinou ne příliš daleko od okraje lesa. Od dubna do začátku června snáší v jednodenních intervalech 4-8 vajec, zpravidla od snesení druhého na nich samice sedí 16-19 dní. Mláďata se líhnou postupně v průběhu 1-2 dní. Oba rodiče je na hnízdě krmí 19-21 dní, po opuštění hnízda se mláďata drží pohromadě s rodiči a někdy jsou ještě přikrmována. Nejvyšší známý věk je 18 let. Potrava je velice rozmanitá. Od pozdního léta do zimy převládá rostlinná, na jaře a v létě živočišná. Rostlinnou část tvoří hlavně žaludy, obilí, nejrůznější bobule, plody a semena.

Z živočichů loví hmyz, z hnízd jiných ptáků vybírá vejce a mláďata, uloví i malé hlodavce a obojživelníky.

Rozšíření  Vyskytuje se v severní Africe, mimo nejsevernějších oblastí v téměř celé Evropě, v Malé Asii a v pásu středem Asie na severu po Sachalin a v jihovýchodní Asii. Převážně stálý druh, některé populace různých ssp. můžou vykonávat i výrazné tahové cesty. V Evropě se to týká především ptáků ze severských lesů, hlavně mladých, kteří přetahují na podzim jihozápadním směrem až do střední Francie.