 |
| Příroda kvete i na zahradě |
Při takové práci jsou jednotlivé údery od sebe zřetelně oddělené. Druhou složku potravy tvoří část rostlinná, jako jsou semena jehličnatých, řidčeji i listnatých stromů či různé plody. Borové nebo smrkové šišky strakapoud utrhne zobákem, odnese je ke štěrbině v kůře nebo do úzké vidlice větví, tam je zaklesne a zpracuje. Takovým místům se říká "kovárna". Ptáci také kroužkují stromy a olizují prýštící mízu. Strakapoud velký je stálým druhem. Severské populace však podnikají od konce léta kratší či delší potulky na jih, které při nedostatku potravy na severu mají až ráz invazí.
Strakapoud velký (Dendrocopos major).
Náš nejběžnější datlovitý pták velikosti kosa. Samec má na rozdíl od samice červenou skvrnu v týle. Prostředím strakapouda velkého jsou stromové porosty všeho druhu. Potrava je složena z drobných živočichů, zejména larev hmyzu, a ze semen jehličnanů, různých plodů apod. (borové a smrkové šišky odnáší ke štěrbině v kůře nebo do úzké vidlice stromu, kde je zaklesne a zpracuje).
K hnízdění, které začíná koncem dubna, si vytesává dutinu s okrouhlým otvorem. Ve snůšce bývá obvykle 5 až 6 vajíček; zahřívají je oba rodiče, kteří také společně krmí mláďata. Je stálý, během některých zim dochází k invazím severských populací do střední Evropy.
.JPG)
