ZAHRADY

Dýně

Hokkaido na švestkách
HOKKAIDO

Japonský
druh dýně hokkaido má lepší chuť a hlavně se dá bez problémů zpracovat najednou na běžný oběd. A je to opravdu pochoutka. Příprava dýňové polévky je velice jednoduchá - tato dýně se nemusí ani loupat, stačí nakrájet na kostičky, rozvařit se zeleninovým vývarem, rozmixovat a dochutit soli a sladkou smetanou. Pro obměnu můžeme přidat i česnek, nebo česnek, rajčata, kořenovou zeleninu, brambory, dostaneme pokaždé trochu jinou barvu i chuť. Hokkaido se dá i dusit a zapékat, dá se z ní udělat téměř cokoli, ale je to zase podobné, jako když se k nám kdysi dostala semínka tehdy „exotické" cukety.

Cukety se začaly pěstovat masově na všech zahrádkách, úroda byla značná a tak se z nich vařilo všechno od sladkých buchet až po knedlíky. A to je ten nejlepší způsob, jak si dýni znechutit. Vyberte si spíš několik dýhových dobrůtek, které vám chutnají nejvíc a vypěstujte si jenom tolik plodů, aby se vám za celou zimu nepřejedla.

Podle mé zkušenosti čím jednodušší příprava, tím lepší. Třeba nakrájet na plátky nebo kostičky, přidat česnek nebo kmín, sůl a máslo a zapéct v troubě, podáváme jako přílohu k masu nebo s bramborem a cibulkou osmaženou na anglické slanině i jako hlavní jídlo. Asijská úprava je také dobrá - na cibulce osmažíme dýni na kostičky, přidáme česnek, chilli papričku, trochu čerstvého zázvoru, loupaná rajčata a sójovou omáčku, opět skvělá příloha ke stejkům. Výborná je i dýňovo-bramborová kaše, uvaříme brambory i dýni zvlášť, společně rozšťoucháme v poměru 1:1 a doděláme jako běžnou kaši máslem a mlékem, osolíme, podáváme nejlépe s vepřovými výpečky.

Z dalších druhů můžeme pěstovat třeba dýni muškátovou, kterou lze použít podobně jako hokkaido a údajně se dá jíst i syrová, chutná prý podobně jako meloun galia. Mně ovšem nechutná ani galia, takže nemohu hodnotit. Muškátová dýně je menší, hruškovitého tvaru a před použitím se musí oloupat tvrdá slupka.

Špagetovou dýni, která je určitě zajímavým zpestřením jídelníčku, vřele doporučuji. Po uvaření totiž z vnitřku vydlabeme dlouhá vlákna, která opravdu vypadají jako špagety a úplně stejně se konzumují. Před použitím se buď celá dýně vaří ve vodě vcelku, což je díky její velikosti docela problém, nebo se může podélně rozpůlit, vydlabat semínka a řeznou stranou položit na pekáč, pečeme v troubě na 180°C 30 minut. Po mírném zchladnutí vidličkou vydlabeme „špagety", které rovnou podáváme s jakoukoli špagetovou přílohou - rozvařená rajčata s česnekem, cibulkou a bazalkou, směs z mletého masa a rajského protlaku, můžeme i posypat sýrem, ze studených udělat „těstovinový" salát, prostě upravíme tak, jak jsme zvyklí vařit špagety.
Ať již pěstujeme jakoukoli dýni, před zpracováním vždycky vydlabeme vnitřek se semeny.

Ta ale nevyhazujeme, protože jsou zdravá a při dobré úpravě i velice chutná. Semínka dobře prosolíme, pokud je zpracováváme najednou (třeba při výrobě kompotů a džusů do zásoby, kdy jich zbude docela dost), tak použijeme na 1 litr semínek 50 g soli, promícháme a necháme 24 hodin v chladu uležet a prosolit. Potom sušíme na plechu v troubě při 80°C 2-3 hodiny za častého promíchávání, aby se semínka nespálila. Uchováváme ve sklenicích s pevným víčkem. Pokud ale máme rádi dýhová semínka, můžeme si pořídit dýni vyšlechtěnou přímo na semínka - dýni olejovou. Ta má totiž semena bez tvrdých slupek, taková ta zelená, která známe z obchodů s racionální výživou, jsou rozhodně chutnější. Sušíme je úplně stejně, v troubě za častého míchání, po usušení je můžeme i upražit na teflonové pánvi se solí jako mandličky nebo zkusit připravit pikantní orientální pochoutku
- do misky si připravíme směs 3 lžic cukru, po čtvrtce lžičky soli, kmínu a skořice, můžeme přidat i špetku chilli. Na pánev kápneme trochu olivového oleje, přidáme semínka z dýně, 2 lžíce cukru a mícháme až začne cukr karamelizovat. Potom promícháme v míse s kořením, oklepeme a necháme vychladnout.
Dýně Hokkaido

 Recept na kompot a dýňový džus.

Na kompot dýni pokrájíme na kostičky nebo vykrájíme kuličky, na 3 kg dýně přidáme 300-500 g cukru a 2 lžíce kyseliny citrónové a necháme přes noc v chladnu uležet. Druhý den vaříme 6 minut, potom přidáme lahvičku ananasové tresti a šťávu ze dvou citrónů, vaříme další 4 minuty. Plníme do sklenic, sterilujeme 10 minut. Džus připravujeme podobně - 3 kg dýně nakrájíme na kostičky, přidáme 1,5 lžíce kyseliny citrónové, 0,5 kg cukru, šťávu ze dvou citrónů a 2 l vody, promícháme a necháme v chladnu stát. Druhý den vaříme 30 minut, necháme vychladnout, rozmixujeme, přidáme 5 l vody a šťávu z několika pomerančů. V lednici vydrží cca týden, pokud budeme sterilovat v lahvích, tak klidně celý rok. Kompot i džus jde samozřejmě připravit i z hokkaida, z goliáše je ho prostě jenom víc. A jako úplnou tečku na závěr - pokud máme na rostlinách spoustu neplodných samčích květů, můžeme si jimi zpestřit jídelníček - stačí je obalit v těstíčku, chutnají na slano i na sladko.

Pěstování dýně:

Semínka můžeme vysévat přímo na stanoviště začátkem května, lepší je urychlit úrodu předpěstováním sazenic. Rostou rychle a větší se špatně ujímají, proto předpěstujeme krátce, maximálně 4 týdny před výsadbou (v polovině dubna). Na záhon je vysazujeme až po květnových mrazících, jsou extrémně citlivé na mráz.
Dříve se obvykle pěstovaly na kompostu (a pěstují se i dnes), což je samozřejmě pro dýně dobré, horší už pro ten kompost a tím i pro všechny další plodiny na zahrádce. Dýně jsou obrovští žrouti, kompost dokáží doslova „vysát", proto bychom je měli pěstovat raději jinde. V každém případě dostatek kompostu potřebují, pro sázení vyhloubíme pořádnou jámu a tu naplníme kompostem, nebo ještě lépe jámu připravíme už na podzim a uložíme do ní čerstvý hnůj proložený posekanou trávou a zeminou. Máme-li jámu dostatečně velkou a zásobenou živinami, ani nemusíme hnojit, pokud máme pocit, že je živin málo, můžeme přihnojovat kopřivovou jíchou.
Dýně potřebují také pravidelnou hojnou zálivku, zaléváme ale pouze ke kořenům, abychom předešli zvlhnutí listů a tím rozvoji houbových chorob a hniloby. Nesnáší jakoukoli konkurenci, proto musíme buď pravidelně odplevelovat, nebo ještě lépe zamulčovat posekanou trávou, která dodá další živiny a navíc udržuje vlhkost.
Hokkaido a olejové dýně (pěstované na semeno) se nechají růst dle libosti, goliáše se musí zaštipovat, jinak rostlinka vynaloží daleko více energie na růst stonků a listů než na vývin plodů. Necháme tedy první dva plody a za nimi ještě další dva listy, celý zbytek zaštípneme. Průběžně odstraňujeme i všechny další boční výhony.

Švestkové Hokkaido
Dýně sbíráme vždy před příchodem prvních podzimních mrazíků, protože nejen sazeničky, ale i zralé plody jsou extrémně citlivé na mráz a byly by méně chutné a hůře skladovatelné. Nesklízí se najednou, ale postupně jak dozrávají. Zralost poznáme podle stopky - když začíná zasychat (je tvrdá, zdřevnatí, zežloutne), je ta správná doba pro sklizeň. Na podzim před mrazíky sklidíme celou zbylou úrodu, ty s čerstvou stopkou hned sníme, ty zralé si necháme na uskladnění.

Skladujeme je v suché místnosti, ne ve sklepě, kde by mohly působením vlhkosti uhnívat. Klidně je můžeme usadit i v pokojí a těšit se z hezké dekorace, určitě na první 2-3 týdny, než dýně dostatečně zaschne, protože necháme-li ji „dojít" při pokojové teplotě, získá mnohem lepší chuť. Potom ji přemístíme, ideální je místo se stálou teplotou kolem 15 °C, třeba na chodbě, v komoře nebo v garáži. Skladujeme je nejlépe odděleně, každou zvlášť, aby se nedotýkaly, ale znám paní, která je naskládá do komory do bedýnky co se tam vejde a také to přežijí ve zdraví, záleží spíš na tom, jak velké máte prostory. Stačí je vždycky jednou za čas prohlédnout a pokud začne stopka měnit strukturu (měkne, uvolňuje se), tak dýni okamžitě zpracujeme a nečekáme, až nám začne hnít. Hokkaido i špagetové dýně obvykle vydrží až do jara.

Dýně potřebují hodně prostoru a nesnáší žádné těsné sousedství čehokoli, prostě je to sobec, který vedle sebe nesnese nic, co by mu užíralo živiny. Nejlépe se jim daří, když jsou někde úplně mimo zeleninové záhony a nikdo jim nekonkuruje.

Kvůli možnému přenosu houbových nemocí nepěstujeme poblíž okurek a brambor, ani na záhoně po nich.
Nemocemi trpí málokdy, v hodně vlhkém létě se mohou objevit plísně, ale s počasím asi nic nenaděláme. Někdy uhnívají i malé plody, bývá to dáno spíš samoregulační schopností rostliny, která si nechá jenom tolik plodů, kolik dokáže vyživit.

Oblíbené příspěvky

Hledáte ten svůj příběh? Je možná tady!

Ptáci na zahradě Bylinky Léčivé rostliny Ptáci Květy Jaro Příroda a zahrada Příroda Zahrady Naše zahrady Procházky přírodou Fotografie Fotografujte Počítáme jaro Růže Kouzelná zahrada Léto Práce na zahradě aktivity radosti a milování života Jarní kytičky Jezírko zahradní Krmítko na zahradě Poznáte je? Instinkty a pudy Mateřství a péče o potomstvo Podzim Zima Ptačí zpěv Růže pro domácí pěstování Kos Kytičky Flowers Show Hnízdění Flora Jahody Jarní slunce Rady a tipy Krmení mladých Poslové jara Stehlík Tulipány Motiv domova Namlouvání Ptačí koncert Sněženky Včely Drozd zpěvný Hmyz Krokus jarní a žlutý Lilie Ovoce Pohádková zahrada Pěnkava obecná Přikrmování ptáků Příprava na zimu Sýkorky V lese Čmeláci Ťuhýk obecný Žáby Babí léto Budníček menší Hluchavka Videa o zahradě Zelenina Čížek žlutý Bledule jarní Brusinky Dlask Drozd kvíčala Historie Hlaváček jarní Houby Jaterník podléška Jezírko Kachny Konipas bílý Konvalinka Kosí hnízdo Koření Krajina Krmítko Likér Láska Milování světu vládne Mlynařík dlouhoocasý Náprstník červený Ornitologie Parky Podběl lékařský Pohádka Popínavé (pnoucí) růže Pěnice podkřovní Pěnice černohlavá Růže výsadba řez množení Sedmikrásky Skalka Slunečnice Trubačovité Třapatka nachová Umění Zazimování Zdraví Čas lásek jelenů čaj Škůdci špaček Andělská trumpeta Arnika Bez černý Blatouch Cesty Chalupy Dobromysl obecná Drvodělka Echinacea Heřmánek Hloh Holub hřivnáč Hořec Hýl obecný Ibišek Jablka Jasmín Jitrocel Jitrocel sirup Kopretiny Kopřiva Květy kostivalu lékařského Ledňáček Libeček Linduška lesní Lipový květ Lásko bože lásko Maceška Meduňka Motivační základní emoce Motýli Muchovník Mydlice lékařská Námluvy Pampeliška Plicník lékařský Poštolka obecná Páření Čmelák královna Radost a uspokojení Recepty Relaxujeme Rybíz Salamander Sasanka - Anemone Slimáci Sojka Strakapoud Stromy a keře Talovín zimní Verše Veverka Veverka černá Vivaldi Vlaštovka Vlčí máky Volavka Zahrada ticha Zelené pláně Zvonohlík zahradní rychlá večeře zvonek zelený Červenka Česnek Čáp v přírodě Řebříček obecný Řepík lékařský Štětka lesní Šípky Android Azalky Baby - Blackbird Beruška Borelióza Borůvka kamčatská Boticelli Brkoslav severní Brugmansie Bukvice lékařská Bukáček malý Bílý kůň Bělotrn modrý Bříza CHRPA Cardinal Chitalpa Chocholouš Cibuloviny Deprivace Devětsil Divizna Dlouhozobka svízelová Dravci Durman Dýně Fauna Fuchsie Ginkgo Biloba HORTENZIE Hrad Litice nad Orlicí Hrušeň Humor a vtipy Husy na řece Indičtí běžci Jahodník obecný Jedlý kaštan Ječmen Jeřabiny Jeřáb obecný Jirnice Jiřiny Jírovec Kaktus Kalina Kalisie voňavá Karkade Kaštan Kobylka luční Konopice Konopka obecná Konopí Kozy Krahujec Králíček obecný Kuchyně Káně Křen Labutě péče o mladé Levandule Levandulová koupel Libavka Liliovník tulipánokvětý Liriodendron tulipifera Liška a dívka Lnice alpská (Linaria alpina) Lékařství Lípa Maliny Maralí kořen Mateřídouška Mayodendron igneum Medicina Mišpule obecná Mlok Mobilní fotografie Mračňák-Abutilon Muchomůrky bílé (Milan Hlavsa) Máta Město kvete Netýkavka konžská (papoušková květina) Nootropika a kognitiva Omeleta Orchideje Oregano Papriky Pařeniště Penízovka sametonohá Perský kocourek Petrklíč Pilát lékařský Podravka Popenec Prevence Prvosenka jarní Psychopatie Ptačinec Pustoryl Předivka zhoubná Rakytník řešetlákový Rehek zahradní Repelent Rododendrony Rozmarýn Rákosník Ráno Rýmovník Sadba Samsung Sasanka hajní Slavík obecný Slunéčko sedmitečné Sléz lesní Slípka zelenonohá Snídaně Sovy Strnad Svazenka Světlík lékařský Sýkorka modřinka Sýkorka uhelníček Třapatka srstnatá neboli rudbekia Třezalka U křížku Velikonoční pomlázka Violka vonná-fialka Vlaštovičník Vlha pestrá Vodouš šedý Vrabec domácí Vratič Vtipy humor Vysoká Víno Zahradní nábytek Zběhovec Zlatý déšť Zátiší koniklec sv.Martin vrabec polní Úvod do stránky Čaj z levandule Čas lásek čápů Čekanka Čáp černý Čápi Řimbaba Šafrán (Crocus sativus) Šalvěj Šoupálek dlouhoprstý Ťuhýk šedý Žabky Živé sekačky

Vybraný příspěvek

Když růže u plotu kvete do fialova je to neobvyklé a přivolá jistě básníky večerního domova. Růže, Růže pro domácí pěstování, aktivity radosti a milování života, Fotografujte, Kouzelná zahrada, Příroda a zahrada

Fialová nebo jiná vždy zvláštním kouzlem překvapí...za plotem #Růže, Růže pro domácí pěstování, aktivity radosti a milování života, Foto...

Chceš být šťastný?

Chceš-li být šťastný hodinu-opij se...
Chceš-li být šťastný 3 dny-ožeň se ....
Chceš-li být šťastný týden-uspořádej zabijačku...
...pokud ale chceš být šťastný celý život - staň se zahradníkem!

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...