 |
| Sojka obecná |
Sojka - je pěkný lovec!
Dnes jsem si sedla v "Rígráku" na lavičku a sledovala ptačí námluvy. Přiletěla sojka odkudsi a přímo nade mnou na stromě pozorovala dění v okolí.
Když jsem vytahovala foťák, že si ji vyblejsknu, uletěla dál mezi stromy. Tak jsem si fotila Hradčany. Pojednou se z toho směru,kam odlétla, ozval velmi rozezlený, ptačí výkřik. Přesně ten výkřik strachu ze smrtelného nebezpečí, kdy sýkory, co se chytnou do sítě, vás uvidí jak k nim přicházíte a vymotáváte je ve snaze je rychle okroužkovat. Podívala jsem se tím směrem a mezi holými větvemi tam poletoval pták velikosti sojky a před ním prchal menší.
Hned ten velký ho chytil a menší se držel větve, tedy zůstal viset ten větší za menšího a oba zároveň hlavou dolů se houpali za pokřiku okolních ptáků na větvi. Potom ten větší zmizel a malého jsem na tu dálku neviděla. Nedalo mi to a šla jsem se podívat. Dravec většinou začne úlovek škubat a mohl by se mi tak prozradit. Při pohledu do smrčků vzhůru, se proti nebi snášela drobná pírka jako když sněží. Zajásala jsem a řekla jsem si: to bude někde zalezlý asi krahujec, a s vybitým foťákem pátrala ve větvích. Moje překvapení na sebe nedalo dlouho čekat a já mezi větvičkami smrku našla sojku, jak škube malou modřinku.Tělíčko již rozporcované. Na stromě vedle se houpala lojová koulička a tři sýkory okolo povykovaly. Takže toto bylo mé první setkání s lovcem ptáčků - sojkou, jak ji neznám. Irena
Když jsem vytahovala foťák, že si ji vyblejsknu, uletěla dál mezi stromy. Tak jsem si fotila Hradčany. Pojednou se z toho směru,kam odlétla, ozval velmi rozezlený, ptačí výkřik. Přesně ten výkřik strachu ze smrtelného nebezpečí, kdy sýkory, co se chytnou do sítě, vás uvidí jak k nim přicházíte a vymotáváte je ve snaze je rychle okroužkovat. Podívala jsem se tím směrem a mezi holými větvemi tam poletoval pták velikosti sojky a před ním prchal menší.
Hned ten velký ho chytil a menší se držel větve, tedy zůstal viset ten větší za menšího a oba zároveň hlavou dolů se houpali za pokřiku okolních ptáků na větvi. Potom ten větší zmizel a malého jsem na tu dálku neviděla. Nedalo mi to a šla jsem se podívat. Dravec většinou začne úlovek škubat a mohl by se mi tak prozradit. Při pohledu do smrčků vzhůru, se proti nebi snášela drobná pírka jako když sněží. Zajásala jsem a řekla jsem si: to bude někde zalezlý asi krahujec, a s vybitým foťákem pátrala ve větvích. Moje překvapení na sebe nedalo dlouho čekat a já mezi větvičkami smrku našla sojku, jak škube malou modřinku.Tělíčko již rozporcované. Na stromě vedle se houpala lojová koulička a tři sýkory okolo povykovaly. Takže toto bylo mé první setkání s lovcem ptáčků - sojkou, jak ji neznám. Irena
.JPG)
