Stehlík obecný

Stehlík obecný

Stehlík je v Česku nejpestřejší a nezaměnitelný pěvec. Na přední části hlavy má jasně červenou masku, temeno a zadní část krku jsou černé. Mezi těmito barvami se táhne bílý pruh, tvořící jakýsi náhrdelník. Na prsou je široký hnědavý pás, zbytek spodiny těla a kostřec jsou bílé. Hřbet je hnědý, křídla uhlově černá s širokou žlutou křídelní páskou. Konce letek a konce ocasních per černého ocasu mají bílé skvrny. Zobák je dlouhý a špičatý, slonovinový. Rozeznat pohlaví je dost obtížné; u samečka zasahuje červená maska až na zadní okraj oka a peříčka u kořene zobáku jsou černá, u samičky jde červeň zdola jen do poloviny oka a peříčka u zobáku jsou hnědá.

 Mladí ptáci až do podzimního pelichání nemají červenou masku, hlava je šedohnědá a rozpitě čárkovaná. Záda a spodní strana jsou světle hnědé, tmavě čárkované. Křídla černá se žlutými poli. Ekologie  Oblíbil si krajinu s dostatkem stromů; aleje, remízy, břehové porosty, parky, sady, hřbitovy i předměstí. Obývá i řídké listnaté a smíšené lesy.

Samečkové začínají zpívat už v únoru, kdy se ještě zdržují v zimních hejnech. Začátkem dubna se hejna rozpadají a tvoří se páry. Hnízdí od května do července, ve střední a jižní Evropě 2x, na severu jen jednou. Hnízdo staví samička téměř výhradně na listnatých, často ovocných stromech, většinou ve vidlici větve na postranní větvi daleko od kmene. Zřídka níže než 4 m nad zemí. Hnízdo je tlustostěnná miska, pečlivě spletená z jemných stébel, kořínků a mechu, s nahoře trochu dovnitř zahnutými stěnami, vše je propleteno hmyzím předivem a lišejníky. Do hnízdního důlku vystlaného chmýřím z bodláků a zvířecí srstí, snáší samička 4-5 bělavých vajíček s načervenalými tečkami a čárkami. Po celou dobu sezení 12-14 dní, ji sameček krmí. Mladé krmí zprvu hmyzem, později semeny změkčenými ve voleti. Stehlíci jsou specialisté na semena která ještě vězí v semenících, bodláků, lopuchů, pampelišek a jiných plevelů. Obratně šplhají i po tenkých větvičkách bříz a olší, z jejichž šištiček vybírají semena.